Ljuba Siváková, Křesťanské společenství Nymburk Ljuba Siváková (36) je moderní „dáma v nesnázích“, je vdaná, manžel se jmenuje Robert (uvěřil díky její trpělivé službě) a mají dvě děti: Roberta a Lilian. Ljuba je Romka, pochází ze Slovenska, ale roky už žije v Čechách. Pán Bůh s ní skutečně jedná – Ljuba se naučila po určité době perfektně mluvit česky (měla s tím velké problémy), z nesmělé ženy se stala Boží…
Hulda
Hulda Bennett Překlad Kateřina Urbanová Svědectví o životních dramatech Jamese Bennetta, člověka, který se stal z kriminálníka misionářem se můžete dočíst v článcích James Bennett – rozhovor s mužem, který se z lidské pochodně stal pochodní naděje. Vyprávění o jeho životě jsme ukončili v době, kdy se oženil a se svou ženou začali trvale žít v České republice. Přinášíme exklusivní rozhovor s jeho manželkou Huldou Bennett. Pracujete s manželem v České republice…
Strach očima ženy
Jana Balvínová Ráda bych ho úplně vymýtila ze svého života. Frekvence jeho návštěv se sice snížila, ale občas zaklepe na dveře mého srdce a chce jít dál. Bývá dlouho neodbytný. Je to strach z bolesti. Jednak je to bolest fyzická způsobená zraněním, nemocemi, lékařskými zákroky. Nakonec na porodní bolesti jsem se také netěšila. Nikdy jsem nebyla žádná velká hrdinka, ale přeci jen v dospělosti se u lékaře…
Babičkám
Emílie a Katarína Kateřina Supiková Ta první se dožila dvaadevadesáti a třinácti pravnoučat, ta druhá zemřela uprostřed rozdělané práce – v šestatřiceti. Zůstal vdovec (už si jinou nehledal), 3 děti školou povinné a třídenní dvojčata. S tou první jsem měla možnost mluvit denně, s tou druhou nikdy. Po té první mám houževnatost a odvahu, po té druhé jméno. Ta první mi darovala inspirativní dětství a mnoho cenných rad,…
Proč jsme se tak bály?
Luba Šťastná Občas si vzpomenu na jednu příhodu z mládí. Byly jsme na vandru. Tři holky, tři kamarádky ze skauta. Žádné slečinky či „domácí bačkory“. Jezdily jsme spolu ven často. Vandr v našem pojetí znamenal množství našlapaných kilometrů, noc někde pod širákem, povídání u ohýnku, objevování krásných míst… Určitě tam nepatřily večery v hospodě ani divné party. Na tom vandru, na který si vzpomínám, jsme ušly těch kilometrů…
Mé afghánské kamarádky, athénský park a co na internetu nepsali
Řecko a uprchlíci, to byla letos v létě dvě velká témata. I pro mě, i když jinak. Na krátkodobé výjezdy mezi uprchlíky jezdím již sedm let, z toho v Athénách jsem byla potřetí. Loni i letos jsem s sebou měla i pár přátel, kterým Pán také položil na srdce afghánské uprchlíky v Řecku. Den, kdy do Athén dorazil neobvykle velký počet afghánských uprchlíků, byl i dnem našeho příjezdu. A…
Uprchlíci ve vlastní zemi – Ukrajina pohledem zevnitř
Žijí jako uprchlíci ve své vlastní zemi. Namačkáni, bez soukromí, bez prostředků, bez mnohého, co je pro nás samozřejmostí. Lidé z Doněcké oblasti, kteří utekli před válkou. Přinášíme vám rozhovor s manželi Káťou a Ruslanem. Přátelé je pozvali do Čech a tím jim darovali čas, kdy se mohli nadechnout a odpočinout si. Můžete se našim čtenářům krátce představit? Jsme křesťanská rodina z města Pyrožnak v Doněcké oblasti. Ruslan (39…
Aby nezačalo hořet aneb Co s požárem na obzoru?
Milena Krumhanzlová V letošním horkém létě nic neobvyklého – neuvěřitelné příčiny požáru v podobě horkého výfuku auta až po jiskru od kombajnu se množily jako houby po dešti, jakkoli je letos toto přirovnání více než nepatřičné. Stačila drobná neopatrnost nebo souhra náhod a už hořely hektary lesů a polí. Jediná vteřinka a už nebylo cesty zpět. A vyprahlá země byla připravena ke „sklizni“. Oheň si hltavě…
Dianne de Jong
Na křesťanských akcích jsem se setkala s Američankou trvale žijící v Holandsku. Tato žena byla vždy samá legrace, úsměv, radost. Velmi mě překvapilo, když jsem zjistila, že má za sebou dobu, kdy jí bylo těžko tak, že ani nechtěla žít, kdy prošla nemocí i klinickou smrtí. Nejenže prožila záchranu, ale mohla dostat zpět i novou radost ze života. Zde je svědectví o těžkých chvílích v jejím životě i…
James Bennett – rozhovor s mužem, který se z lidské pochodně stal pochodní naděje (dokončení)
V našem rozhovoru jsme se dostali až do chvíle, kdy ses ocitl v církvi. Jak tě přijali a jak ses tam zapojil? V prvních několika letech po návratu z vězení jsem ve své církvi sloužil tolik, že pro mě byla jako druhý domov. Chodil jsem na každé možné shromáždění a sloužil veškerým možným způsobem. Být v církvi mě chránilo před upadnutím do problémů. Neměl jsem čas chodit…