Jiří Beránek Když jsem v listopadu 1989 uvěřil, že není jiné cesty k Bohu než skrze Ježíše Krista, byl jsem šťastný, že jsem konečně našel smysl života. To mi bylo 33 let. Zrovna tolik jako Ježíšovi, když ho ukřižovali. Ježíš se na kříži ptal: „ Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?“ (Marek 15,34). Žádný anděl nepřispěchal s odpovědí, ale Ježíš dokázal statečně snášet bolest tohoto tajemství…
V letním čísle Tabity (2/2015) jsme přinesli rozhovor s Jiřinou Ginou Čunkovou, ženou, která se věnuje přechodné pěstounské péči. Bylo to v době, kdy Gina s touto prací začínala, a tak nás zajímalo, jak se jí daří v tomto poslání dnes. V červnu jsme se loučili s Kristiánkem, těsně před jeho pátými narozeninami. Poplakala jsem si. Byl u nás rok a půl a to je…
Úklid, činnost, která nepřináší mnoho zábavy ani potěšení. Většina mužské populace si ale myslí, že my ženy spatřujeme v této činnosti odreagování a jistý styl zábavy. Nebo snad koníček, který pravděpodobně řadí, stejně jako aerobic, do kategorie sport pro ženy. A s otázkou: „Kde vidíš jaký nepořádek?“ nebo konstatováním: „Neblbni, to není potřeba, vždyť je tu uklizeno“, vás samozřejmě akorát tak vytočí. Uklidit vás však…
Uvažovala jsem, komu bych si mohla ve svém trápení s manželem vylít srdce. Byla jsem tak plná svých rozbouřených citů, že se mi zdálo, že prasknu, pokud to nebudu moci někomu říct. Možná Dádě, ona se mi svěřuje vždycky. Bezpočtukrát jsme probíraly situaci jejího manželství a potíže s výchovou dětí. Určitě by mě vyslechla. Jenže Dáda by byla ke mně tak loajální, že by mi…
Misionáře si nejlépe představíme uprostřed pralesa obklopeného černými domorodci. Nebo pro změnu v severních krajích, zahaleného v kožešinách od hlavy k patě, jak vypráví Eskymákům o Spasiteli z Izraele. Misionáře si představíme možná jako spořádaného člena církve, který vyrostl v dobře fungující rodině, jež mu žehnala na cestu životem. James Bennett se do žádné z těchto představ nevejde. Americký misionář žijící v malém českém městě.…
Michaela Šťastná Přemýšlím, jak to řešit dál. Moje ani ne dvouletá dcera se vzteká, řve, nejdřív něco chce, vzápětí už ne, uteče ode mě na druhou stranu pokoje, a když jí znovu zopakuji, že prostě ne, otočí se a běží s nataženýma rukama a volá „ke mně”! Vezmu ji do náruče, její malé tělíčko se otřásá ve vzlycích. Snažím se jí věc vysvětlit a říct…
Vzpomínky na vaše mládí jsme minule ukončili ve chvíli, kdy jste prchal před zákonem do Idaha. Co bylo dál? Časem mě chytli a poslali zpět do Kalifornie, společně s několika nejtěžšími zločinci, jaké jsem kdy potkal. Byla to ta nejděsivější jízda mého života. Byli tam tři a osnovali útěk. Nezáleželo jim na tom, jak se věci vyvinou nebo kdo na konci nepřežije. Všem jim hrozily…