Hany Pinknerové se ptala Milena Krumphanzlová Na první pohled se tato nová liší od mých předchozích svou tloušťkou, tedy počtem stran. Má jich 415 a oproti mým obvyklým plus mínus padesáti fejetonům jich přináší tři sta šedesát šest. Taky je na první pohled krásná. Ne že by mé ostatní knihy nebyly hezké, ale tato je mimořádná. Vydavatel jí věnoval výjimečnou péči, je bohatě ilustrovaná, má…
ZAMPERINI: Co je snadnější, omluvit se, nebo odpustit?
Tomáš Jeřábek Louis Zamperini, velmi nadějný předválečný atlet, byl jedním z těch, komu druhá světová válka vzala nadějně se rozvíjející sportovní kariéru. Jeho příběh mě zaujal po zhlédnutí filmu Nezlomný, který osobně vřele doporučuji. Pokud bych chtěl ukázat na člověka, který se nevzdal ani v situaci, kdy se všechno pokazilo, byl by Louis Zamperini rozhodně jedním z prvních, koho si v této souvislosti vybavím. Louis se do povědomí širší…
Nabídni Bohu svůj čas. O službě na LDN.
Ptala je Milena Krumphanzlová O službě lidem na oddělení dlouhodobě nemocných jsme hovořili s dobrovolnicí Mílou Šťastnou. 1/ Co bylo na počátku tvého rozhodnutí navštěvovat pacienty na LDN? Třicet pět let jsem pracovala jako zdravotní sestra u praktického lékaře. S nemocnými a často právě se staršími pacienty jsem se denně setkávala. Když jsem odešla do důchodu, potřebovala jsem si na čas odpočinout. Po nějaké době jsem ale…
Komu se nelení, tomu se koláče
Daniel Voldřich Člověk je tvor lenivý a nejraději by ležel. Jenomže aby uspokojil svá přání, touhy a základní životní potřeby, musí alespoň trochu pracovat. Bez práce nejsou koláče, to je obecně známo. Když se ale dnes podíváme kolem sebe, ony jsou ty koláče i bez práce. A celkem často, takže proč se snažit? V době instantních polévek a mikrovlnek jsme si zvykli mít všechno rychle a…
Člověk má všechno dělat doopravdy, naplno a se vší láskou
Hana Pinknerová Spoustu věcí dělám jen tak. Jakože na nich vlastně nezáleží. Přitom cokoli z nich může mít pro někoho jiného velký význam. A i kdyby si mé práce nikdo z lidí nevšímal, Bůh ano. Jak asi víte, mám knihkupectví. Je to malý obchod s pečlivě vybraným sortimentem. Nikdy mě nenapadlo, že by mohlo nějak záležet na tak banální záležitosti, jako je pravidelné rozesílání e-mailů s novou knižní…
Času je málo
Luba Šťastná Nedávno jsem byla na sešlosti, kterou pořádali jedni mí známí k příležitosti svého výročí. Když jsem se dozvěděla, že na setkání přijede Vojta Kodet, zatetelilo se mé srdce. Kázání Vojty Kodeta provázela počátky mého křesťanského života a vím, že z jeho promluv přijmu vždy něco podnětného. Když přijel, snažila jsem se pohybovat v jeho blízkosti v naději, že zaslechnu něco moudrého a oslovujícího. No, musím říci rovnou,…
Mají knihy šanci?
Ptala se Milena Krumphanzlová Březen, měsíc knihy J Starší z nás si jistě pamatují čtvrteční fronty před knihkupectvími. A také akci Březen – měsíc knihy. Jak je to dnes? V obchodech se s knihami prohýbají regály, vychází velké množství nových vydání, v titulech je těžké se vyznat… Ale čtou se vůbec ještě knihy? Mají knihy šanci obstát v době moderních medií a záplavy informací? Zeptali jsme se několika žen, jak…
Vděčnost
Luba Šťastná Je příjemný podvečer. Sedím v křesle a piju čaj. Do místnosti prosvítá předjarní slunce a ukazuje, jak je moje okno špinavé. To se moje vnoučata nutně musela podívat ven a nedbala dědečkových pokynů: „Neupatlejte mi to okno!“ Moje vnoučata! Když na ně pomyslím, jsem plná vděčnosti. Podle lékařů jsem totiž nikdy neměla mít děti, a tudíž samozřejmě ani vnoučata. Léčila jsem se od…
Práce vězeňského kaplana
Ptala se Luba Šťastná Jméno: Jana Matulíková Věk: 58 Civilní zaměstnání: vězeňská kaplanka a pastorační asistentka ve sboru Církve bratrské v Praze 1, ve službě vězeňského kaplana od ledna 2017 jako zaměstnanec Vězeňské služby, předtím cca od roku 2005 jako dobrovolník (Světlá nad Sázavou; Pankrác) V minulém čísle jsme vám tuto službu představili. Dnes vám přinášíme rozhovor se ženou, která jako vězeňská kaplanka pracuje. Od devadesátých let…
Sníh jako Boží dar?
Radka Cafourková Miluju sníh! Čím jsem starší, tím více si to uvědomuju. Miluju jeho vůni, ten jiný – sněhový vzduch, a takové to měkké ticho. Jsem schopna i ve svém věku běhat venku a chytat vločky. Navíc ta jeho barva! Bílá! Vše vypadá tak nějak čistě a světle. Ráda po něm chodím a užívám si to pudinkové vrzání pod nohama. Procházky ve sněhu nebo bez…