Jeden den s mámou pěstounkou

 Jiřina Gina Čunková   Slunečné počasí mě a mého chlapečka (v dočasné pěstounské péči) po mnoha šedivých dnech vylákalo na procházku. Vlakem do Ostravy – Svinova, z Ostravy do Polanky nad Odrou a po třech hodinách opět vlakem nazpět. Možná si říkáte, jestli nejsem padlá na hlavu, když jedu na výlet směr Ostrava. Jenže to neznáte Kristiánovo nadšení z cestování vlakem. V Polance je zase…

A zase je tu jaro

Jarka A zase je tu jaro, radostně rozjásané, pučící novým životem, sladce omamné, čerstvě vylíhlé a nekonečně krásné. Stejně jako před deseti, dvaceti, ba i třiceti lety, stejně jako předloni, pokaždé jinak okouzlující, pokaždé jinak barevné, pokaždé úchvatné. Kromě toho loňského, které poztrácelo všechny barvy a bylo nejsmutnější v mém životě.  Ale začněme od úplného začátku. Doma jsme byli tři a naše dětství plné tajuplných výprav…

Zamilovala jsem si tvou pravdu

Renata Tieliczková Od tří let trpím epilepsií. Když jsem chodila do školy, jeden z mých oblíbených předmětů byl tělocvik. Doktoři mi často říkali NE. Nedělej stojky na hlavě, nedělej kotouly, neběhej dlouhé tratě, neplav, protože co kdybys i tam dostala záchvat. I přes jejich NE jsem ale sportovala. Plavala jsem, i když jsem nebyla nějaký borec, běhala jsem, a nejraději s klukama dlouhé tratě. Kluci převážně…

Timův příběh

Dlouhá cesta k vítězství Bohuš a Erika Cupalovi Naše desetileté manželství  bylo do roku 2003 opravdu šťastné, měli jsme dvě zdravé děti – osmiletého Marka a šestiletou Miriam, domek ve městě, námi založený fungující sbor v Hodoníně a mnoho jiných věcí, které člověka činí spokojeným. Mnohými životními i duchovními zkouškami jsme vítězně prošli, a tak co si více přát? Zatoužili jsme po dalším dítěti, které si…

Má mongolská přítelkyně Enkhee

   Janice Winnes překlad Jaroslava Ponerová          S Enkhee jsem se poprvé setkala v roce 2005, když jsme s Larrym přiletěli do Ulánbátaru, hlavního města Mongolska. Čekala na nás na letišti a odvezla nás k sobě domů na oběd. Larry ji znal už z předchozí cesty do Mongolska, kdy pro něj tlumočila při bohoslužbě v Erdenetu, což je město ležící blízko hranice s Ruskem. V té době sloužila ve věznicích a její…

Na tobě záleží

Věra Dvořáková Věříš tomu, že i na tobě záleží? Zoufáš si nad svou nedokonalostí?  Zase se ti něco nepodařilo, připadáš si zbytečná. A přesto …                 Jsi královská dcera. Nebeský král poslal svého Syna Ježíše i kvůli tobě.  Každého z nás Pán Bůh zasadil na určité místo, kde máme růst, kvést, přinést plody. Vyrostla jsem v prostředí církve. Také naše rodina byla věřící. Existenci Boha jsem tedy…

Svědectví z Číny

Janice Winnesová  S Kvinlin jsem se poprvé setkala roku 2009 při své první návštěvě čínské provincie Junan. Byla uznávanou vedoucí v podzemních církvích po celé Číně, které čítaly 10 milionů lidí. Vyučovala čínské přímluvce a misionáře, aby jeli do zemí, kam Evropané a Američané jet nemohou. Veškeré vyučování bylo samozřejmě tajné, protože už předtím byla dvakrát ve vězení a nadále zůstávala pod státním dohledem. Kvinlin…

O hladu

Eva Roubalová Jako každý večer ukládám syna do postýlky a potom jdu do kuchyně promyslet, co mu budu zítra vařit. Samozřejmě chci, aby měl jen to nejlepší, a tak objednávám zeleninu v bio kvalitě. A jak tak uklízím stůl, padnou mi oči na jeden článek, který zběžně přelétnu očima. Píše se v něm o solidaritě, o hladových dětech a o rodičích, kteří usínají se strachem, zda dovedou zajistit svým…

Můj příběh

Petra K. Věra Dvořáková Tenkrát pracovala jako zdravotní sestra. Ležela jsem v nemocnici po operaci tříštivé zlomeniny nohy, pokoušela jsem se na notebooku v posteli dělat nějaké korektury do rozdělané práce. Moc mi to nešlo, s nataženou nohou jsem mohla ležet jen na zádech a dlouho jsem v polosedě v pololeže nevydržela. Tahle sestřička byla jiná než ostatní. Milá, usměvavější, ochotnější.  Slovo dalo slovo, už nevím, jak jsme došly k tomu,…

Když darovat není možné  

Hana Pinknerová Vánoce chystám s předstihem, protože v adventním čase mám v knihkupectví nejvíc práce. Myslím na rodinu. Komu co darovat? S láskou si představuju, co by ho potěšilo, motivovalo, rozesmálo. Dávám dárky moc ráda. Něco tím říkám. Připadá mi to důležité. Občas se stalo, že některý z členů vzdálenější rodiny vzájemné obdarovávání odmítl. Buď proto, že nevěděl, co by tak mohl darovat nebo byl v ekonomické situaci, kdy to pro…