Úvahy a fejetony

Luba Šťastná I když nepíši Cestománii, začnu tím, že vás upozorním na možnost jednoho příjemného výletu. Letos na jaře jsme vyjeli k Sázavě na výlet kolem Stvořidel. Dojeli jsme do Vilémovic, kde není problém zaparkovat u vlakové stanice. Odtud jsme jeli vlakem do Smrčné. Samozřejmě že je možné přijet přímo Posázavským Pacifikem, jak se této trati léta říká. Ze Smrčné se pak jde kolem Sázavy zpět…

Tomáš Korčák Chci žít podle Božího slova, protože miluji Krista. On dal za mne svůj život, abych mohl být zachráněn a abych žil pro něho. Některé z výzev, jež nacházíme v Písmu, jsou ale velmi odlišné od našich přirozených reakcí. Bůh nám však nabízí svoji milost, která nás uschopňuje jeho požadavky naplnit. Jedna z těchto výzev je následující: Pokládejte za velikou (doslova: veškerou) radost, moji bratři, když upadnete do rozličných pokušení (nebo:…

Petr Plaňanský Přemýšleli jste někdy o čase, který je nám vyměřen? K následujícím řádkům mě přiměly dvě zvláštní okolnosti: před třemi dny jsme si přivezli domů do péče čtyřdenního chlapečka. A za tři dny jdu na poslední cestu vyprovodit spolužáka, který zemřel v 58 letech. V jednom týdnu si tak mohu znovu připomenout, že časné putování každého z nás má jasně vymezený svůj počátek a zatím neznámý, ale…

 Kateřina Supíková Hitem onoho léta se pro naše děti stal oheň. Vytrvale tahaly z lesa chrastí, fascinovaně hleděly do plamenů, foukaly do žhavých uhlíků, opékaly chléb a nadšeně zahrabávaly do popela brambory. Spát se chodilo hodně pozdě, všichni a všechno „vonělo“ dýmem, ale nikomu to nevadilo. Sledovala jsem hladový plamínek olizující velké poleno a přemýšlela o symbolu ohně – o lásce. Taky je třeba ji zažehnout,…

 Renata Bondarová Pluh – to je nejen zvláštní slovo, ale také velmi zvláštní nástroj. Kus kvalitního opracovaného železa, který kombinací rotace a pohybu vpřed mění realitu. Realitu, v níž nebo po níž chodíme. Fascinoval mne už na škole – vlastně tu fascinaci způsobil učitelův nadšený výklad a zřejmá jednoduchost a efektivita pluhu. Šla jsem zahalená rojem myšlenek a uviděla jsem ho zas. Chvěl se tiše…

Pavel a Ester Kolegarovi “Věrný v nejmenším je věrný i ve velkém; nepoctivý v nejmenším je nepoctivý i ve velkém.“ Lukáš 16,10 Tímto zamyšlením bychom se s vámi rádi podělili o to, co nás Bůh během uplynulého období učil. V září 2024 jsme byli zasaženi povodní, která zničila celý spodek našeho domu. Bylo to období, které jsme nazvali „Být světlem v temnotách“.Nedávno jsme slavili dokončení rekonstrukce vnitřku…

Luba Šťastná Každý ví, časy se mění… Je to dobře, nebo špatně? Nejsem žádný staromilec. I když jsem v seniorském věku, musím přiznat, že mě dost rozčilují povzdechy lidí, jak to bylo dřív všechno lepší. Ceny byly nižší, lidé vlídnější, léto teplejší (nebo naopak nebylo takové vedro), zimy bělejší (to asi ano, ale proč si stýskat), deště příjemnější, pomeranče kulatější, banány zahnutější, … Prostě jak bylo…

Renata Bondarová Půda pode mnou pružila a já zvědavě odhrnula větve a vysokou trávu. Přede mnou se kolébala pokojná hladina řeky. Vlnky se držely za ruce a tančily řetízkový tanec. Občas se protočily v kole a hodily radostný odlesk. Zamávaly slunci, šplouchly po kamenech a spěchaly dál. Sledovala jsem říční tok. Zdál se čistý a přitažlivý, voda vhodná k osvěžení – možná i k pití. Věděla…

Hana Pinknerová Proč se ta Noemova holubička vracela s větvičkou v zobáku? Dnes ráno jsem u snídaně prolítla noviny jen tak zběžně a rozhodla jsem se, že pro uchování dobré nálady je teď nebudu dál číst. Když tak až večer. Nechtělo se mi hned z rána krmit svou duši tím, jak se připravovat na válku, tím, jak někde umírají lidé a taky tím, jak se…

David Novák Možná to znáte… spokojená rodina, kde je vidět, jak moc se muž a žena mají rádi, děti i díky příkladu svých rodičů uvěřily a byly pokřtěny, rodina společně tráví dovolenou, společně sedávají okolo stolu a modlí se, děti výborně studují, oba rodiče slouží ve sboru, manželka oddaně následuje svého manžela, děti si najdou věřícího partnera atd. Oběma rodičům se nedá upřít, že svoje…