Překlad Janka Nogová

“Give me the money!” I demanded as I waived a gun in the face of the bank teller. “Everybody on the floor, now!”

It’s hard to believe I was the person robbing that bank. My cocaine addiction had driven me to this point of desperation. I look back at it now… and it seems like a distant nightmare. Yet at the time, it was my reality. After all… cocaine was the physical drug that held me prisoner to it. But I was a prisoner to something much more lethal. I was a prisoner to SIN. Sin is abundantly available to one and all. Each of us, the Bible says, are born with it. (See: Romans 3:23). The ‘righteous’ disagree. ‘Sinners’ know it to be fact.

Cocaine fascinated me, and it provided a feeling I was not to forget. It made me feel confident, tough, and important. I needed to do something to kill the boredom and emptiness that was always present. Even the drugs, alcohol, and women were not satisfying as they had been before, so I turned to stealing.

I fled the state as a wanted fugitive and traveled to Indiana. As I traveled the endless highways, I began to realize the seriousness of my actions.

Sensing my mother had been praying for me, I felt an urgency to call her. I finally stopped and called. The phone was answered by my brother, and when he heard my voice, his first words were, “I have met the bank teller you robbed, and he has a message for you.” I had no wish to hear about this man or what he had to say. But before I could say a word, my brother went on. “He wants you to know that he and the members of his church are praying for you.”

I was stunned! I could not understand why he was praying for me. Something seemed to grieve my heart…
I was being shown all the pain and hurt I had inflicted upon others. I called out, “God, if You are real, change my life. Take away my cocaine addiction.” I no longer wanted that cocaine habit. I did not want to rob banks. “Please forgive me for robbing that bank.” I only wanted to be rid of all the wrongs. I wanted to be clean. I wanted to be free.

Sensing a glimmer of hope and with tears in my eyes, I cried out, “Jesus, come into my heart. Take away my cocaine addiction and give me a new life!”

I cried as the heavy burden of my sin disappeared forever. My body, spirit, and mind felt clean and pure. His love filled me with extreme hope for my life. His indwelling Spirit gave me the desire to live again. The emptiness and heaviness I had carried all my life were now gone. He made me realize I no longer needed cocaine to fill the desires of my heart. On July 3, 1997, Jesus Christ set me free from my addiction and gave me a ‘new life’. His life!

I now understood why the bank teller had been praying for me. This man had the love of Jesus Christ within his heart. Jesus placed an urgency in my spirit to tell the world about Him. I wanted others to find Him. People needed to know who He was. As I stood there meditating on these thoughts I asked, “Jesus, what do you want me to do?”

An inner low voice replied, “Go back and tell those in prison about me.”

My worst fear had been spoken, and I could not help but hesitate for a few moments as I thought about the years I would be in prison. It was going to be very difficult going back, for not only did the thought of prison scare me, but I had my family to consider. I knew His request to return would take me away from my loved ones for a long time, but nothing else mattered in my life except following Jesus.

Realizing I had to follow my heart, I made my decision and said, “Yes, Jesus, I will go back!” But I pleaded, “I can’t do it alone. I will need You with me!” In spite of my fear, I was filled with an exciting anticipation for I knew I would be sharing my Redeemer with others.

As my heart calmed, I asked God if I could see my family one more time; His peace assured me I would be seeing them. Knowing I only wanted to exalt the name of Jesus Christ to others, I fell asleep with the greatest peace I had ever known.

On July 14th, I returned to Michigan to turn myself over to authorities for the bank robberies. On October 28, 1997, the judge quoted Romans 6:16 before sentencing me to 10-60 years for the bank robberies.

As a result of what God did in my life a number of years ago, many in prison have come to know Jesus Christ. As my journey continues, my God-given burden and vision is for genuine revival to spread throughout the prison system.

God is a God of second chances! I am living my second chance to reach others by uplifting the name of Jesus Christ. This is done through discipline, teaching and evangelizing as I push toward my goal of Christ-likeness by ‚embracing the cross.‘ I am a living testimony of God’s grace toward sinners, and no matter what type of dependency you have, there is hope for you!

This is an excepted version of Martin’s story. For the full length version, please visit:
www.precious-testimonies.com/BornAgain/a-c/Briseno.htm

 

Od kokainu ke Kristu
Příběh Martina Brisena

„Naval prachy!” zařval jsem a mával bankovnímu úředníkovi zbraní před nosem. „K zemi, všichni, hned!”

Jen těžko mohu uvěřit, že jsem to já; člověk, který právě krade v bance. Závislost na kokainu mě přivedla až sem. Je to zoufalé. Když se dnes ohlédnu … zdá se mi, jako by to byla nějaká vzdálená noční můra. Tenkrát to byla realita mého života. Konec konců … kokain byl drogou, která mě fyzicky držela ve vězení. Byl jsem však vězněm něčeho, co můj život ohrožovalo daleko více. Byl jsem vězněm HŘÍCHU. Hřích je tak snadno přístupný pro každého jednoho z nás. Bible říká, že my všichni jsme se s ním narodili (Ř 3,23). ´Spravedliví´ nebudou souhlasit. ´Hříšníci´ vědí, že to je fakt.

Kokain mě fascinoval a umožňoval mi prožívat pocit, na který jsem nikdy neměl zapomenout. Díky němu jsem se cítil sebevědomý, drsný a důležitý. Potřeboval jsem něco, čím bych zabil nudu a prázdnotu, která mě neustále naplňovala. A když mě už ani drogy, alkohol, ani ženy neuspokojovaly tak jako dříve, začal jsem krást.

Jelikož po mně vyhlásili pátrání, utekl jsem ze státu a odjel do Indiany. A jak jsem tak projížděl nekonečnými dálnicemi, začal jsem si uvědomovat, jak vážné jsou skutky, kterých jsem se dopustil.

Cítil jsem, že moje máma se za mě celou tu dobu modlí, a najednou jsem měl nutkavou potřebu jí zavolat. Nakonec jsem zastavil a udělal to. Telefon zvedl můj bratr, a když uslyšel můj hlas, jeho první slova byla: „Setkal jsem se s bankovním úředníkem, kterého jsi přepadl, a mám pro tebe od něho vzkaz.” Vůbec jsem o tomto muži netoužil slyšet a už vůbec ne to, co mi chtěl říct. Ale ještě než jsem se zmohl na jakoukoliv námitku, můj bratr pokračoval: „Chce, abys věděl, že on i ostatní lidé z jeho sboru se za tebe modlí.”

Zůstal jsem jako omráčený! Vůbec jsem nerozuměl tomu, proč se za mě modlí. A najednou se do mého srdce vkradl smutek…

Uviděl jsem všechnu bolest a zranění, které jsem působil ostatním. Začal jsem volat: „Bože, jestli jsi opravdový, změň můj život. Osvoboď mě od závislosti na kokainu.” Nechtěl jsem už být závislý na této droze. Nechtěl jsem loupit v bankách. “Prosím, odpusť mi, že jsem vyloupil tu banku.” Najednou jsem toužil zbavit se všeho špatného. Chtěl jsem být čistý. Chtěl jsem být svobodný.

Pocítil jsem záchvěv naděje a se slzami v očích jsem začal volat: „Ježíši, přijď do mého srdce. Zbav mě závislosti na kokainu a daruj mi nový život!”

Plakal jsem. Cítil jsem, jak těžké břímě mého hříchu zmizelo navždy. Cítil jsem, že moje tělo, duch i mysl jsou očištěny a ryzí. Jeho láska mě naplnila neskutečnou nadějí pro můj další život. Duch, který ve mně přebýval, mi dal touhu znovu žít. Prázdnota a tíseň, které jsem si s sebou nesl po celý dosavadní život, byly najednou pryč. Bůh způsobil, že jsem pochopil, že už nepotřebuji kokain, aby naplnil touhy mého srdce. 3. července 1997 mne Ježíš Kristus osvobodil od mé závislosti a daroval mi ‘nový život’. Jeho život!

Teď jsem pochopil, proč se za mě ten bankovní úředník modlil. Tento člověk měl v srdci lásku Ježíše Krista. A Pán Ježíš i mně vložil do srdce touhu, abych o něm vyprávěl celému světu. Chtěl jsem, aby jej našli i ostatní. Lidé se potřebovali dozvědět, kým je. A tak jsem tam stál a hlavou se mi honily tyto myšlenky a já se ptal: „Ježíši, co chceš, abych udělal?”

Hluboký vnitřní hlas odpověděl: „Jdi zpátky do vězení a řekni těm, co tam jsou, o mně.”

A bylo to tady; můj největší strach se zhmotnil a já si nemohl pomoct, na několik okamžiků jsem zaváhal, když jsem pomyslel na roky, které budu muset strávit za mřížemi. Vrátit se bude velice těžké nejen proto, že samotná myšlenka na vězení mě děsila, ale i proto, že jsem musel myslet na svou rodinu. Věděl jsem, že jeho přání, abych se vrátil do vězení, mě na dlouho oddělí od mých blízkých, ale najednou v mém životě nezáleželo na ničem jiném, jen na tom, abych následoval Ježíše.

Uvědomil jsem si, že musím poslechnout své srdce, rozhodl jsem se a řekl: „Ano, Ježíši, vrátím se tam.” Prosil jsem však: „Sám to nezvládnu. Budu tě, Ježíši, potřebovat, abys tam šel se mnou.” I navzdory strachu jsem byl naplněn dychtivým očekáváním, protože jsem věděl, že se budu dělit o svého Spasitele s ostatními.

Když se moje srdce uklidnilo, zeptal jsem se Boha, jestli se mohu ještě jednou setkat se svou rodinou; Boží pokoj mě ujistil o tom, že se s nimi ještě uvidím. Pak jsem s vědomím, že jediné, co chci, je vyvýšit jeho jméno, usnul, naplněný tím nejúžasnějším pokojem, jaký jsem kdy zažil.

14. července jsem se vrátil do Michiganu, abych se přihlásil na policii kvůli bankovním loupežím. 28. října 1997 soudce – ještě předtím, než mě za mé zločiny odsoudil na 10-60 let -citoval text z Římanům 6,16.

V důsledku toho, co Bůh učinil v mém životě před mnoha lety, hodně mých spoluvězňů poznalo Ježíše Krista. A jak se můj život odvíjí dál, mým břemenem i vizí od Boha je, aby se v celém vězeňském systému rozšířilo probuzení.

Bůh je Bohem druhých šancí! I já žiju svou druhou šanci a mohu zasahovat životy jiných tím, že vyvyšuji jméno Ježíše Krista. Děje se tak proto, že ho následuji, vyučuji druhé a šířím evangelium a tím putuji za svým cílem být jako Kristus skrze ´porozumění kříži´. Jsem živým svědectvím Boží milosti vůči hříšníkům a chci ti říct, že je jedno, v jaké závislosti ses ocitl, existuje naděje i pro tebe!

Publikováno s laskavým svolením Alpha Prison Ministries, Copyright © 2006 Alpha Prison Ministries  •  Grand Rapids, Michigan  •  (616) 538-4090