Vysoko na skále nad řekou Labe tyčí se v Děčíně zámek, jehož historie sahá až do 10. století. Původní dřevěné hradiště, vybudované jako opěrný bod českého knížete, bylo ve 13. století přebudováno na pevný kamenný královský hrad, který v roce 1305 přešel do rukou Vartenberků. Od těch dob v řece pod skalou proteklo
Luba Šťastná Čas malých dětí, čas dospívání, čas rodičovství, čas prázdného hnízda, čas stárnutí… Když jsem svého času odpovídala na otázky v Tabitě, jednu jsem vynechala. Byla to otázka, jak se vyrovnávám s odchodem dospělých dětí z domova. Tenkrát jsem tu otázku škrtla, protože jsem neznala odpověď. Jediné, co mě napadalo, bylo: „těžko“. Každý úsek v našem životě je něčím těžký. Jako malí se musíme…
Každé ráno cestou do práce se mi naskytne jeden úžasný obraz, který mám často na mysli. Autem musím projet cestu přes území dolů, kde se těží uhlí. Je to cesta plná prachu a špíny, nic hezkého na pohled. Do toho věčně jezdící náklaďáky, které mění cestu dle rázu počasí – ve vrstvu prachu, nebo lepící se bláto. Když vyjedu na kopec a vidím tu spoušť…
Najednou jsem začala potkávat stále více lidí, kteří jsou mladší než já. Běžně hudbu z rádia moc neposlouchám, ale slova jedné z písní kapely Xindl X mi tento pocit pomohla trefně pojmenovat: Včera mi bylo málo, dneska je mi moc, jak se to stalo, nevím. Už jste také zažili ten pocit, kdy vám pomalu, ale jistě dochází,
Tato otázka je klíčovým momentem jednoho biblického příběhu. V něm nešlo o nic menšího než o život člověka. Je jasné, že ten, kdo je schopen položit tak přímočarou otázku, žije s druhým ve vztahu důvěry a vydanosti. Proč je důvěra pro náš život tak důležitá?