Dan Drápal Spolu s modlitbou a obecenstvím je četba Písma jedním ze tří základních pilířů křesťanova života a podmínkou jeho duchovního růstu. Věřím tomu, že Písmo je jedním z „dotykových bodů“, na nichž se nebesa dotýkají země. Pokud ovšem čteme a studujeme Písmo, stojíme i před otázkou, zda mu správně rozumíme. Popravdě řečeno, v dnešní době mám větší obavy z toho, zda budou křesťané Písmo vůbec číst,…
Když nevíš, zeptej se
Lucie Zídková Bohoslužby jsou místem, kde má člověk možnost potkat lidi, se kterými by se za normálních okolností nejspíš nesetkal. Jednou z nich je i Jana. Nejmladší dcera kazatele, se kterou mám společného asi tolik jako kakao s kečupem. Zatímco já mám své dny pevně sešněrovány životem středoškolské učitelky matematiky, ona opustila jistotu trvalého příjmu v reklamní agentuře, aby se mohla věnovat umění na…
Trumf či triumf
Velikonoční zamyšlení Saša Štěpánovský Blíží se Velikonoce. Stejně jako tehdy, před více než 2 000 lety. Několik dní před Pesachem, významným svátkem, kdy si Židé připomínají slavné vyjití z egyptského otroctví, vjel Ježíš na oslátku do Jeruzaléma, oslavován davy a vítán jako Bohem zaslíbený Král. Nadšení lidé si vyprávěli o zázracích, kterých byli svědky. Vždyť před jejich zraky se naplňovala dávná proroctví. Ježíš je na vrcholu své…
Dar nebo věc
Luba Šťastná Snad každá rodina má své ustálené zvyky. Nemyslím tím tradice, které se musí dodržovat stůj co stůj, protože tak se to přece dělá. Myslím určité ustálené zvyklosti, které v rodině mnohdy samovolně vznikly a jejichž dodržování nám mimo jiné dává i určitou jistotu pospolitosti. Většinou se mi takové rodinné zvyky vybaví, když si vzpomenu na Vánoce svého dětství. Například na dárky jsme dávali jmenovky…
Jen jedno přání mám…
Jana Frantíková Pracuji v ženském kolektivu a tak byly moje kolegyňky trochu zaskočené tím, že já, přírodní typ, nastupuji do nemocnice na plastiku. No, jednalo se o plastiku ušního bubínku, což byla záležitost ryze praktická, nikoliv estetická. Bylo třeba zacelit díru, která kde se vzala, tu se vzala. Do nemocnice jsem se vysloveně těšila. Chvíli to vypadalo, že mě snad ani nevezmou, měla jsem zánět,…
Užívat si život
Jakub Limr Pastor Křesťanského společenství Mozaika „Bože, chraň nás před svatými s kyselým obličejem.“ (Terezie z Avily) Jak jste na tom vy? (Ať už jste na své duchovní cestě kdekoli.) Máte víru v Boha spojenou se slovy jako: úkoly, povinnost, zodpovědnost? A když se řekne radost, potěšení či rozkoš, působí to na vás nepříjemně, nebo dokonce jako něco hříšného a nečistého? Přitom smích a radost a rozkoš a…
Můžu nebo musím?
Luba Šťastná Po dlouhé sadě slunečních dní dnes konečně pršelo. (Pro vysvětlení: píši tento úvodník koncem srpna.) Nejenže pršelo, ale byla zima a nevlídno, a tak mě to po dlouhé době netáhlo ven. Tím jsem najednou měla čas víc uklidit. S hadrem jsem probíhala byt a k mému překvapení jsem zjistila, že mě to těší. Teda, že mě bude někdy bavit uklízení, jsem nečekala. Ale opravdu jsem…
Jak vychovávat podle Písma?
David Novák 5M 4,9: Jenom si dej pozor a velice se střez zapomenout na věci, které jsi viděl na vlastní oči, aby nevymizely z tvého srdce po všechny dny tvého života. Seznam s nimi své syny i vnuky. Př 1,8: Můj synu, poslouchej otcovo kárání a matčiným poučováním neopovrhuj. Budou ti půvabným věncem na hlavě a náhrdelníkem na tvém hrdle. Před nedávnem jsem četl reklamu…
PET lahev na Sionu a naše kořeny
Saša Štěpánovský Rád se procházím po Sionu. Nemusím kvůli tomu jezdit do Izraele. Pouhých 15 minut autem od Kutné Hory, mého bydliště, se nachází v lese pozůstatky hradu, známého jako místo posledního odporu husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé. V sobotu ráno vozím nejmladší dcerku ke koním do jedné vesničky nedaleko zmíněné zříceniny. A protože ji v poledne opět vyzvedávám, využívám mezičas k procházkám, při kterých se modlím, dolaďuji v hlavě…
Můj růžový život s Bohem a rakovinou
Corinna Kohröde-Warnkenová Po stanovení diagnózy rakoviny v roce 2007 podstoupila autorka operaci a za nějakou dobu byla propuštěna z nemocnice jako stabilní pacient. O téměř pět let později přišla jako blesk z čistého nebe stejná diagnóza. Další dvě operace ani následná chemoterapie nepomohly, až nový lék zastavil růst metastáz. Na základě těchto zkušeností a také z radosti ze psaní si začala vést svůj blog, kde zpracovávala mnohé ze svých prožitků. Nadto psala i dopisy…