Jana Frantíková Pracuji v ženském kolektivu a tak byly moje kolegyňky trochu zaskočené tím, že já, přírodní typ, nastupuji do nemocnice na plastiku. No, jednalo se o plastiku ušního bubínku, což byla záležitost ryze praktická, nikoliv estetická. Bylo třeba zacelit díru, která kde se vzala, tu se vzala. Do nemocnice jsem se vysloveně těšila. Chvíli to vypadalo, že mě snad ani nevezmou, měla jsem zánět,…
Užívat si život
Jakub Limr Pastor Křesťanského společenství Mozaika „Bože, chraň nás před svatými s kyselým obličejem.“ (Terezie z Avily) Jak jste na tom vy? (Ať už jste na své duchovní cestě kdekoli.) Máte víru v Boha spojenou se slovy jako: úkoly, povinnost, zodpovědnost? A když se řekne radost, potěšení či rozkoš, působí to na vás nepříjemně, nebo dokonce jako něco hříšného a nečistého? Přitom smích a radost a rozkoš a…
Můžu nebo musím?
Luba Šťastná Po dlouhé sadě slunečních dní dnes konečně pršelo. (Pro vysvětlení: píši tento úvodník koncem srpna.) Nejenže pršelo, ale byla zima a nevlídno, a tak mě to po dlouhé době netáhlo ven. Tím jsem najednou měla čas víc uklidit. S hadrem jsem probíhala byt a k mému překvapení jsem zjistila, že mě to těší. Teda, že mě bude někdy bavit uklízení, jsem nečekala. Ale opravdu jsem…
Jak vychovávat podle Písma?
David Novák 5M 4,9: Jenom si dej pozor a velice se střez zapomenout na věci, které jsi viděl na vlastní oči, aby nevymizely z tvého srdce po všechny dny tvého života. Seznam s nimi své syny i vnuky. Př 1,8: Můj synu, poslouchej otcovo kárání a matčiným poučováním neopovrhuj. Budou ti půvabným věncem na hlavě a náhrdelníkem na tvém hrdle. Před nedávnem jsem četl reklamu…
PET lahev na Sionu a naše kořeny
Saša Štěpánovský Rád se procházím po Sionu. Nemusím kvůli tomu jezdit do Izraele. Pouhých 15 minut autem od Kutné Hory, mého bydliště, se nachází v lese pozůstatky hradu, známého jako místo posledního odporu husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé. V sobotu ráno vozím nejmladší dcerku ke koním do jedné vesničky nedaleko zmíněné zříceniny. A protože ji v poledne opět vyzvedávám, využívám mezičas k procházkám, při kterých se modlím, dolaďuji v hlavě…
Můj růžový život s Bohem a rakovinou
Corinna Kohröde-Warnkenová Po stanovení diagnózy rakoviny v roce 2007 podstoupila autorka operaci a za nějakou dobu byla propuštěna z nemocnice jako stabilní pacient. O téměř pět let později přišla jako blesk z čistého nebe stejná diagnóza. Další dvě operace ani následná chemoterapie nepomohly, až nový lék zastavil růst metastáz. Na základě těchto zkušeností a také z radosti ze psaní si začala vést svůj blog, kde zpracovávala mnohé ze svých prožitků. Nadto psala i dopisy…
Vlez mi na záda aneb poklad velký a největší
Saša Štěpánovský, kazatel Křesťanského společenství Kutná Hora Pokračujeme opatrně tmavou chodbou. Světla baterek olizují vlhké stěny středověkého důlního díla a dychtivě pátrají po vzácné hornině. S každým dalším krokem nás voda upozorňuje, že všechno má své meze, naše holiny nevyjímaje. Vydáváme se raději zpět k východu, který zvenčí střeží Káťa. Žije se svým manželem na východní Ukrajině. Kolja si tolik přál přivézt z návštěvy v Čechách na památku…
Setkání s potřebným
Pavlína Zahradníková, sociální pracovnice Střediska Racek Oblastní charity Kutná Hora Jistě se to stalo každému z nás. Na ulici, nádraží nebo před supermarketem nás zastaví neupravený člověk, který nás žádá o drobné: „Paní, můžu vás poprosit o laskavost? Stala se mi taková nemilá věc. Ve vlaku mi ukradli batoh se všemi mými doklady a penězi a já se teď nemám jak dostat domů, do Ústí.“…
Přijetí vlastního kříže?
Kateřina Šťastná Ne, Pane! Tohle se mi teda vůbec nelíbí. Vracím Pánovi svůj kříž. Připadá mi moc těžký. Nepohodlný. Navíc se mi z něj zadírají třísky do ramen. Někdy i do oka. Občas mám pocit, jako by byl k neunesení. Padám pod ním a klopýtám. A vyčítám Pánu, jaký kříž mi to naložil. „Vyměň si ho se mnou, chceš?“ Podává mi ten svůj. Vidí v mých očích hrůzu…
Jen ať je to krátké!
Luba Šťastná Mám před sebou nové číslo Tabity a uvědomuji si, že je tam tentokrát víc článků, které jsou rozsáhlejší. I když často opakujeme autorům příspěvků „nepiš to dlouhé“, i když se snažíme články nějakým způsobem redakčně upravit, někdy to prostě nejde. Nelze, aby se do krátkého textu vměstnalo všechno sdělení, pocity a okolnosti zarámované do určitého času a prostředí. Často nejde vypsat svědectví a přitom…