Opravdu jsem bohatá?

Úvodník Luba Šťastná Článek s tímto názvem jsem si dnes přečetla v Životě víry* právě ve chvíli, kdy jsem chtěla začít psát úvodník na téma: „ Opravdu jsem chudá“. Trochu úsměvné.  Uvědomila jsem si, že téma bohatství a chudoby, nebo spíš toho, jak si připadáme, je aktuální a to, že v tomto čísle Tabity najdete jak články, tak i anketu na toto téma, není náhodné. Krátce po revoluci,…

Když nevíš, zeptej se

  Lucie Zídková Bohoslužby jsou místem, kde má člověk možnost potkat lidi, se kterými by se za normálních okolností nejspíš nesetkal. Jednou z nich je i Jana. Nejmladší dcera kazatele, se kterou mám společného asi tolik jako kakao s kečupem. Zatímco já mám své dny pevně sešněrovány životem středoškolské učitelky matematiky, ona opustila jistotu trvalého příjmu v reklamní agentuře, aby se mohla věnovat umění na…

Dědova pravda

čtenářka Jarka „Mami, teď začnou dva měsíce prázdnin?“ ptal se s nadějí rozechvělým hlasem malý Matyáš. V aktovce slavnostně nesl své první vysvědčení se samými jedničkami a byl na ně právem pyšný. Po mé odpovědi, že v pololetí je jen týden jarních prázdnin, zklamaně vzdychl: „Proč to není obráceně? Dva měsíce škola a zbytek prázdniny.“ Doma se se svým vysvědčením patřičně pochlubil tátovi a sestře Lucii a nakonec…

Ta pravda je tak náročná!

Jana Frantíková „Červená, červená a zase červená“ … hrajeme s dětmi hru, kde tvrdíme, že máme vždy červenou kartu, ale většinou ji nemáme. „Hádej, mám ji nebo nemám?“ Někdy uhádneme, někdy neuhádneme. Ale jedno dítě nad námi vyniká. Mate tak skvěle, že vyhrává na plné čáře. Smějeme se a říkáme obdivným hlasem: “Ty jsi král lhářů“. Pak jsme si všimli, že toto dítě mate skvěle…

O rodičovství, adopci a pěstounské péči

Karon Cecy Překlad a redakční úprava Milena Krumphanzlová  V minulém čísle Tabity jsme vám přinesli rozhovor s Karon Cecy z USA (manželkou známého kazatele a spisovatele Jamese Cecyho) zaměřený na zvládání emocí, zejména hněvu.  Tentokrát jsme Karon položili několik otázek týkajících se rodičovství, adopce a pěstounské péče. S manželem Jamesem vychovali tři vlastní děti a 23 dětí měli v pěstounské péči. Máme tři adoptované dcery. Všechny tři k…

Lež? Lež!

Úvodník Luba Šťastná Byl první máj roku 1968. Prvomájový průvod, kterému jsme se předchozí roky snažili všemožně vyhnout, byl najednou něčím úplně jiným. Oblékla jsem si khaki košili a na krk pověsila hnědý skautský šátek. Byl po tátovi, sahal mi až pod pás a spolu s koženým turbánkem světu zvěstoval, že já jsem skautka. S ohromnou hrdostí jsem vyrazila do průvodu. Tenkrát byla v ulicích snad celá Praha,…

Jak se vyrovnat s neplánovaným těhotenstvím aneb mé vnučce se brzy narodí strýček

Iveta je matkou čtyř dětí a očekává narození třetího vnoučete. Ve svých pětačtyřiceti letech používala lékařem předepsanou antikoncepci. Když začala mít zvláštní zdravotní potíže, zjistila, že je v šestém měsíci těhotenství. Protože věříme, že její svědectví může pomoci někomu, kdo se ocitne v podobné situaci neplánovaného těhotenství, položili jsme jí několik otázek. Máte čtyři děti – v poměrně velkém časovém odstupu, nejstarší dceři je dvacet osm, nejmladší je…

Dar nebo věc

Luba Šťastná Snad každá rodina má své ustálené zvyky. Nemyslím tím tradice, které se musí dodržovat stůj co stůj, protože tak se to přece dělá. Myslím určité ustálené zvyklosti, které v rodině mnohdy samovolně vznikly a jejichž dodržování nám mimo jiné dává i určitou jistotu pospolitosti. Většinou se mi takové rodinné zvyky vybaví, když si vzpomenu na Vánoce svého dětství. Například na dárky jsme dávali jmenovky…

„Když se naplní touha, je sladko v duši.“ (Přísloví 13,19) aneb Jak jsem se stala učitelkou

Veronika Salamonová Odmalička jsem chtěla být učitelkou. Nejdříve v mateřské školce. V páté třídě mi řekli, že jestli chci jít studovat střední pedagogickou školu, musím hrát na hudební nástroj. Nejlevnější byla zobcová flétna. Poctivě jsem hrála až do osmé třídy, ale před přijímacími zkouškami mi řekli, že protože jsme „silný ročník“, k talentovým zkouškám přijímají jen ty, co hrají na klavír a housle, flétnisty ne.…

PRO DCERU

Šárka Dvořáková Narodila ses nám jako druhá v pořadí. Když jsem se dozvěděla, že budeš taky holka jako tvoje starší sestra Adrianka, hned po cestě z ultrazvuku jsem ti koupila růžové šatičky. Prostě jsem neodolala. Ještě v mém břiše jsi dostala jméno Jolanka, tolik jsme se na tebe těšili! Mít dvě vymodlené děti nebylo jednoduché. Každé dítě je jedinečné. Takový velký zázrak. Alespoň v mém…