Saša Štěpánovský, kazatel Křesťanského společenství Kutná Hora

 

Pokračujeme opatrně tmavou chodbou. Světla baterek olizují vlhké stěny středověkého důlního díla a dychtivě pátrají po vzácné hornině. S každým dalším krokem nás voda upozorňuje, že všechno má své meze, naše holiny nevyjímaje. Vydáváme se raději zpět k východu, který zvenčí střeží Káťa. Žije se svým manželem na východní Ukrajině. Kolja si tolik přál přivézt z návštěvy v Čechách na památku alespoň malý kousek stříbrné rudy. Soukáme se nízkým otvorem po břiše ven a s úlevou se rozhlížíme po rozkvetlé přírodě, prozářené jarním sluncem. Ale stříbro žádné. Štefan nás neomylně vede k hromadě nevzhledných kamenů, odbornými ranami je kladívkem rozbíjí a speciální lupou zkoumá jejich obnažený vnitřek. Stále to není ten pravý. Kluci zkouší trpělivě další a další kusy. Mumlají modlitby za konečně úspěšný nález. Zase nic. Zklamaně se vydáváme na zpáteční cestu (přiznám se ovšem, že mě je to celkem jedno, ke štěstí mi stačí, že jsme ze štoly vylezli). Do cesty se nám staví potok. My chlapi v pravých holinách brodíme vodní překážku s ležérním výrazem legendárních výsadkářů ze 101. brigády „Křičící orli“. (Ach jo, jak jen v převážně ženském časopise vysvětlit, kdo byli hrdinové ze seriálu Bratrstvo neohrožených). Káťa holiny nevlastní. Ani sveřepý výraz zmíněných členů elitních jednotek. A bojí se. Její manžel ji bere na záda a brodí se spolu. Vypadají tak trochu jako z pohádky O čertovi a Káče. Káťa skutečná, nikoliv ta pohádková, křičí však mnohem více.

A potom mi to dochází.

Kolja si tolik přál najít poklad. Alespoň kousek vzácné rudy. A teď odchází s prázdnou. Ale vidím, jak velký poklad vlastní. Skutečné přátelství je nad všechny poklady. Tam, kde muž řekne své manželce „Vlez mi na záda“ a neznamená to, co tím obvykle rozumíme, ale naopak čeho jsem byl právě svědkem – to je velký poklad. Žena, která může důvěřovat svému manželovi – to je velký poklad. Nad hromady stříbra. A poklad největší?

„Neboj se, neboť jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj. Když půjdeš přes vody, budu s tebou, a přes řeky, nezalijí tě. Když půjdeš ohněm, nespálíš se a plamen tě neožehne. Protože já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj zachránce.“ Bible, Izajáš 43,1-3

Bůh nám neslíbil, že vše v našem životě půjde podle našich představ. Ale slíbil nám, že bude s námi. A ujišťuje nás o své lásce. Takové bohatství je pro každého bez rozdílu. Ať již žijeme sami nebo v manželství.