Milé děti,
pokud byste někdy jely na výlet do Kutné Hory (což vám a vašim rodičům vřele doporučuji) a vracely se zpět vlakem směrem na Prahu, tak pojedete přes Kolín. Nejlepší bude, když si sednete vlevo po směru jízdy. Neuvidíte sice na řeku Labe, ale odměnou vám bude pohled na velice pěkně opravený modře svítící pivovar. Řemeslníci si dali na práci záležet, aby vše hezky vypadalo. Ale pozor! Raději se neohlížejte, protože byste si mohly zkazit dobrý dojem zjištěním, že pivovar je opravený jenom jako, aby to dobře vypadalo, ale úplně polovičatě. Ten, kdo vystoupí z vlaku, aby si vše prohlédl zblízka, rychle zjistí, že je to velmi ošklivé a zanedbané místo, plné otlučených budov, kde byste určitě bydlet nechtěly.
Bible nám, děti, říká, že všechno, co děláme, máme dělat opravdově, ne polovičatě a jen tak naoko, aby se to lidem zalíbilo a dali nám všichni okolo pokoj. Všechno máme dělat jako pro Pána Ježíše. Poctivě a jak nejlépe umíme. Pamatujte na to, když si stelete postel, uklízíte hračky, pomáháte s nádobím nebo děláte školní úkoly. Když se naučíte být věrnými a poctivými v malých věcech, Pán Bůh jednou nebude mít obavy svěřit vám velké a důležité úkoly.
A ještě prozradím jedno tajemství vašim rodičům: na tom místě kdysi dávno stával hrad „Lapus refugii“, což znamená „Skála útočiště“. Býval moc pěkný, i zahradu měl. Nic z té krásy nezbylo, ale jsou lidé, kteří umí v těch nevzhledných domech objevit spoustu zajímavého a hezkého. Věří tomu, že z toho místa jednou může být opět něco vzácného. Věří v potenciál toho místa. Když se Pán Bůh dívá na nás, jistě nevidí jenom ty naše „otlučené fasády“. Ale dobře ví o všem, co do nás a našich dětí vložil. Nevidí pouze to, co jsme, ale také co z nás může a má být. Jistě má pro nás naději. Tak ji také neztrácejte. Bude bohatě odměněna.
Alexandr Štěpánovský