MUDr. Darina Sedláčková

Platí pravidlo, že čím dříve se s léčbou začne, tím lepší bude výsledek. Léčba bývá postupná a dlouhodobá. Úspěšnost léčby a vývoj nemoci může nejlépe zhodnotit ošetřující lékař. Je velkou chybou, pokud pacient sám přestane užívat léky. Proces uzdravování je provázen výkyvy stavu. I když je depresivní epizoda již na ústupu, pacient je stále ještě dost zranitelný.

Deprese se léčí léky, které se nazývají psychofarmaka, ale i dalšími prostředky. Nejdůležitější léčbou pro samotnou depresi je užívání antidepresiv. Dělíme je do několika skupin podle chemické struktury a mechanizmu účinku na systémy chemické komunikace nervových buněk v mozku. Jedná se zejména o noradrenalinový, serotoninový a dopaminový systém v mozku.

V minulosti se předepisovala tzv. cyklická antidepresiva, pocházející z konce 50. a 60. let minulého století. Léky této skupiny měly mnohem rychlejší nástup účinku, ale oproti moderním antidepresivům měly mnohem více vedlejších nežádoucích účinků – např. ospalost. Moderní léky této skupiny mají sice pozvolnější nástup účinku, avšak dlouhodobě mají minimum nepříznivých vedlejších účinků. Pokud se však nějaké vedlejší účinky projeví, což nebývá pravidlem, je třeba se o nich zmínit svému lékaři a ten zváží další postup. Doba začátku účinku léků této skupiny je obvykle 14 dní, někdy i měsíc. Pokud se stav výrazně nezlepší ani po měsíčním užívání, je třeba se poradit se svým lékařem.

K léčbě doprovodné nespavosti se užívají léky nazývané hypnotika. V současné době se nejvíce předepisují hypnotika 3. generace, která mají menší sklon ke vzniku závislosti. Na počátku léčby je nutné často přidat i další uklidňující léky. Jedná se o tzv. anxiolytika, která krátkodobě zmírňují vyčerpávající úzkost a psychické napětí.

Když dojde ke zlepšení zdravotního stavu, užívání léku je možné upravit a postupně snižovat dávkování. Vždy však až po poradě s lékařem. Pokud pacient přestane užívat léky bez souhlasu lékaře, může dojít k recidivám a onemocnění se může dostat do chronického stadia.

Psychofarmaka nejsou zázračné léky, ale zásadně podporují uzdravení. Dochází ke zmírnění úzkosti, strachu a ke zlepšení nálady. Je dobré naučit se brát léky s vděčností. Oproti tomu alkohol není v žádném případě lék na depresi, právě naopak. Může ji vyvolat nebo prohloubit. V depresi nepomohou ani alternativní praktiky (léčitelé, homeopatie, akupunktura apod.).

Důležitým krokem k uzdravení po stabilizaci stavu léky je rovněž změna životního stylu. Jedná se o změnu myšlení, dostatek odpočinku a zdravého pohybového režimu, vyhýbání se stresovým situacím a podobně. Věřící pacienti by měli mít možnost v láskyplném doprovodu jiným věřícím projít procesem vnitřního uzdravení. Jde o odpuštění, obnovu myšlení pravdami z Božího slova, přijetí sebe sama a osvobození od emocionální svázanosti.

Vhodnou součástí léčby poskytující podporu je rovněž psychoterapie. Pomáhá hlouběji porozumět tomu, co se s člověkem děje. Může jít o psychoterapii individuální, skupinovou nebo rodinnou. U kognitivně-behaviorální terapie se mimo jiné trénují dovednosti potřebné pro zvládání stresových situací.

Další podpůrnou metodou je fototerapie – léčba jasným světlem. Je to bezpečná a účinná biologická léčba, která se osvědčila u lidí trpících sezónní poruchou nálady v podzimních a zimních měsících. Jde o vystavení se svitu fotolamp, které produkují bílé světlo nad 2500 luxů, v časných ranních a dopoledních hodinách.

Pohybový režim na náš duševní život působí tím, že uvolňuje endorfiny, které významně působí proti depresivní náladě. Většina lidí trpících depresí snáší zpočátku fyzickou zátěž hůře, obávají se tělesných příznaků námahy. Proto je dobré začít pozvolna například krátkými procházkami a zvyšovat fyzické nároky postupně. Je třeba vyhledat si radostný způsob pohybu, který přináší pocit vnitřního uvolnění.

Důležitá je také úprava stravy. Doporučují se jídla bohatá na bílkoviny, vitamíny a minerály, dostatek zeleniny a čerstvého ovoce (např. banány, avokádo, datle), lískové a vlašské ořechy apod.

Pokud se s léčbou začne včas, je na místě ambulantní léčba. V případě těžkých depresí a ohrožení pacienta na životě (sebevražedné pokusy) je nezbytná urychlená hospitalizace.

Na závěr chci ještě zdůraznit, že s realistickým postojem k depresi, správně kombinovanou léčbou a trpělivým a laskavým přístupem okolí k nemocnému lze tuto nemoc úspěšně léčit.

 

publikováno v Tabitě 1/2013

Závěr 

Předchozí články: 

Deprese  III. – Co mohou pro pacienta s depresí udělat jeho blízcí
Deprese II. – Co je deprese a jak ji poznat
Deprese I.- Osobní zkušenost lékařky