MUDr. Darina Sedláčková
V minulých dvou číslech Tabity (Tabita 2/2012,3/2012, články Deprese 1.2.) jsme se zamýšleli nad tím, co je deprese a jak ji poznat.
Deprese je velmi závažné, avšak léčitelné onemocnění. Bez správné léčby mohou příznaky onemocnění trvat léta. Neléčená deprese vede ke ztrátě výkonnosti a práceschopnosti, izolaci pacienta a také k výraznému zhoršení celkového zdravotního stavu tím, že snižuje obranyschopnost organismu. Statistiky udávají, že u 10 – 15 % depresivních pacientů je příčinou úmrtí dokonaná sebevražda. Sebevražedné myšlenky se vyskytují až u dvou třetin depresivních jedinců.
V tomto čísle se budeme zamýšlet nad příčinami deprese a nad tím, co mohou pro pacienta s depresí udělat jeho blízcí.
Deprese je jednoznačně biologicky podložená nemoc. V žádném případě nejde o rozmar, slabou vůli, nedostatek víry nebo lenost. Je to duševní porucha, která není ovlivnitelná vůlí.
Z dosavadních vědeckých poznatků vyplývá, že deprese je způsobena nerovnováhou biochemických látek, které se nazývají neurotransmitery. Jsou to především serotonin, noradrenalin, dopamin, kyselina gama-aminomáselná a glutamát. Tyto látky se zásadním způsobem podílejí na přenosu informací v mozku.
Počátek onemocnění, jeho průběh a příznaky jsou ovlivněny genetickými, biochemickými a hormonálními vlivy a také prostředím. Asi třetina nemocných má v pokrevním příbuzenstvu někoho s depresivní poruchou.
Ke vzniku deprese je nutná souhra vrozené dispozice a dalších faktorů. Sem patří zejména dlouhodobý stres, hormonální změny, nedostatek světla, dlouhodobé užívání návykových látek, např. alkoholu apod.
Nástup deprese mohou spustit některé závažné životní události. K nejvýznamnějším stresovým faktorům patří smrt milované osoby, rozvod, ztráta zaměstnání nebo odchod do důchodu, vážné finanční potíže, chronická bolest, náhlá ztráta soběstačnosti, těžký úraz, dlouhodobé pracovní přetížení, závažná tělesná nemoc, jako např. nádorové onemocnění nebo cévní mozková příhoda apod.
Deprese se může objevit v každém věku, zvláště citlivá jsou ale období, kdy v organismu dochází k výrazným hormonálním změnám. Je to období puberty, poporodní doba a menopauza.
Zdá se, že hodně dlouhodobých depresivních poruch začíná v období dospívání. Má se za to, že až 20% dospívajících má depresivní symptomy. Vysoké procento ze sebevražd mladistvých má na kontě právě nerozpoznaná a tedy neléčená depresivní porucha. V posledních desetiletích je sebevražda třetí nejčastější příčinou smrti v této věkové skupině. Bez léčby se vlivem deprese u dospívajících můžou vyvinout vážné vývojové a sociální problémy. Mnozí depresivní mladiství se uchylují k alkoholu a k drogám, aby jimi utišili svou mysl od neustálého „bombardování“ velice nepříjemnými negativními myšlenkami. Právě na tomto základě vzniká často závislost na návykových látkách a také asociální jednání.
Ještě se chci pokusit odpovědět na častou otázku: Jak mají správně postupovat lidé z blízkého okolí člověka s touto diagnózou?
Lidé trpící depresí potřebují kromě léčby také doprovod milujících lidí, kteří o ně citlivě projevují zájem a jsou jim k dispozici. Je pravda, že ti, kteří depresi neprožili, osobně nemohou nikdy plně porozumět všemu zlu, které působí deprese v životě pacienta, a vší bolestí a všemu utrpení, kterým procházejí. Jsou ale nesmírně důležití již samotnou skutečností, že pacient ve své depresi není sám.
Jako křesťanka se občas setkávám s lidmi, kteří by depresi chtěli vyléčit pouze duchovně.
V přístupu k nemocnému je určitě na prvním místě potřeba modlitby víry ve jménu Pána Ježíše Krista za uzdravení. Náš všemocný Bůh jistě může každou nemoc včetně deprese zázračně uzdravit.
Pokud ale k tomuto nadpřirozenému uzdravení nedojde, je tady cesta přirozené léčby. Jít po této cestě vyžaduje mnoho pokory, lásky a trpělivosti ze strany provázejících i samotného pacienta. Vím však ze svých zkušeností, že správné projití této cesty nás může naučit něčemu, co bychom se jinak neměli příležitost naučit. Deprese se může stát šancí. Opravdovou šancí poznat více sebe, své bližní a hlavně našeho milujícího Otce nebeského.
Tak tedy, pokud máte kolem sebe bližního trpícího depresí, podpořte ho a povzbuďte, aby navštívil lékaře a chtěl se začít léčit. Za léky je dobré děkovat a modlit se za to, aby správně účinkovaly.
Během léčby povzbuzujte pacienta k vytrvalosti a pokračujte v přímluvných modlitbách.
Neobviňujte jej.
Vyhněte se kritizování.
Nezlehčujte stav nemocného, mluvte s ním upřímně a pozitivně. Osvědčuje se otázka typu: “Co bys ode mě teď nejvíce potřeboval?“
Nenuťte ho k činnostem, spíše mu trpělivě nabízejte, např. krátké procházky.
V depresi nepomohou žádné alternativní praktiky (léčitelé, akupunktura, homeopatie apod.)
A hlavně: Buďte oporou, projevujte zájem a lásku.
Uveřejněno _ Tabita 4/2012
Pokračování: Deprese IV – Nemoc je léčitelná, a to v každém věku