Luba Šťastná
Ahoj děti,
je tady čas dárků a dárečků. To máme rádi, co? Já mám dárky moc ráda.
Ale jak se pozná, že je něco dárek? Podle krásného papíru? Nebo podle mašle? Dostala jsem nedávno dotaz, co bych si přála dostat. Pro mě je největším obdarováním, když se sejdeme jako rodina dohromady a tak jsem řekla, že nejraději budu, když k nám všichni přijedou. „Nojo“, zněla odpověď, „ale na sebe si mašli neuvážeme“. To je samozřejmě legrace. Mám ráda tajemné dárky a jejich rozbalování. Moc ráda dárky dostávám. Teď nemyslím jen na Vánoce a na dárky, které se objeví pod stromečkem. Já mám ráda dárky často. A také je často dostávám. Nemusí to být vždy zabalená krabička či blýskající se sáček. Někdy je potřeba si spíš uvědomit, co jsem vše dostala. Dneska mi moje vnučka poslala krásné obrázky, včera jsme večer hráli pěknou hru a bylo to moc fajn, koupila jsem si nový hrnec, na zahrádce mi ještě stále kvetou listopadky… Pořád něco dostávám.
Víte, co je moc smutné? Když někomu dáte dárek a on nepoděkuje. Nebo si toho, že něco dostal, ani nevšimne. Slyšela jsem krásnou písničku. Zpívají ji tři holčičky s maminkou a pustit si ji můžete tady:
Odkaz na písničku Za maminku za tatínka budem děkovat
Líbila se vám? Můžete ji každý den, třeba večer před spaním zazpívat a přidat další sloky, ve kterých zazpíváte, za co chcete poděkovat vy.
Určitě jste něco dostaly. Zkuste si vzpomenout, jaký to byl dárek, za který chcete děkovat.
My v Tabitě vaše písničky neuslyšíme. Mohly byste ale své dárky nakreslit. Když nám je vaši rodiče
pošlou, my vybereme nejhezčí a v dalším čísle je zveřejníme.
A myslete na to, že dárek není jen to, co má mašli.
tabita 2020/4