Dan Drápal

Spolu s modlitbou a obecenstvím je četba Písma jedním ze tří základních pilířů křesťanova života a podmínkou jeho duchovního růstu. Věřím tomu, že Písmo je jedním z „dotykových bodů“, na nichž se nebesa dotýkají země. Pokud ovšem čteme a studujeme Písmo, stojíme i před otázkou, zda mu správně rozumíme.

                Popravdě řečeno, v dnešní době mám větší obavy z toho, zda budou křesťané Písmo vůbec číst, než z toho, že by při jeho četbě mohli upadnout do bludu. Vícekrát jsem se setkal s člověkem, který je křesťanem už řadu let, ale říká, že Písmu moc nerozumí a že se omezuje na poslech kázání nebo výklady na biblické hodině. Jinými slovy, že potřebuje vykladače. Do jisté míry to souvisí s tím, že lidé obecně čtou méně než v předchozích generacích. Jsem přesvědčen, že bychom se s tímto stavem neměli smiřovat, a pokud máme tento problém, zkusme ho překonat a začněme Písmo pravidelně číst a studovat.

                Pokud člověk nezná celé Písmo, může sklouznout do stavu, kdy má určité oblíbené pasáže, zatímco celé velké části Písma zanedbává. Mít oblíbené pasáže ovšem samo o sobě špatné není. Vzpomínám si, že když bylo našemu Benovi patnáct a dělal přijímačky na uměleckou školu, o polední přestávce mi řekl: „Tati, pojď si přečíst něco z Bible. Třeba osmou kapitolu Římanům, tu mám nejradši.“ To samozřejmě křesťanského otce potěší. Pokud má tuto pasáž „nejradši“, asi ji nečetl pouze jednou. A asi čte i jiné části Bible, když jednu z těch částí má „nejradši“.

                Bohužel ale někteří lidé zůstávají u toho, co mají „nejradši“. Chceme-li ale žít plodný křesťanský život, musíme poznávat „celou Boží vůli“ (Sk 20,27).

                Můj přítel Pavel Kábrt měl počátkem osmdesátých let ve svém bytě na jedné stěně velký balicí papír a v něm dvě kolonky: „Verše, které se líbí“ a „Verše, které se líbí méně“. Někdy šlo o verše těsně po sobě následující:

„Neboj se, malé stádečko, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království.“ (Lukáš 12,32; líbí)

„Prodejte svůj majetek a dejte almužnu. Udělejte si měšce, které nevetšejí, nevyčerpatelný poklad v nebesích, kde nepřichází zloděj ani neničí mol.“ (Lukáš 12,33; líbí méně)

„Všecko mohu v Tom, který mne posiluje.“ (Filipským 4,13; líbí)

„Umím se uskromnit a umím mít i nadbytek. Do všeho jsem zasvěcen: být sytý i hladový, mít nadbytek i nedostatek.“ (Filipským 4,12; líbí méně)

Ano, je velice důležité znát celou Bibli. Představte si, že by v Bibli nebyla kniha Job, ale zůstaly v ní kniha Přísloví a 5. Mojžíšova. Víte, jakou teologii bychom asi pěstovali? Teologii Jobových přátel. Zmíněné dvě knihy v podstatě říkají: „Budeš-li poslouchat Boha a řídit se Božím slovem, povede se ti dobře.“ Přesně to říkali Jobovi přátelé. A ono to do značné míry platí. Dokonce jsem přesvědčen, že prosperita národa je přímo úměrná znalosti Božího slova. Jenže to neplatí pro všechny situace a pro každého jednotlivce. Job byl ve zcela výjimečné situaci, a to ne proto, že by Boha neposlouchal, ale právě protože Boha poslouchal. To, že je v Bibli kniha Job, nám brání vyslovovat rychlé soudy nad lidmi, kterým se právě nedaří.

Budete-li poctivě a pravidelně číst Bibli, budete dlouho zjišťovat, že jsou v ní celé pasáže, jimž nerozumíte. Netrapte se tím. Písmo říká: „Skryté věci patří Hospodinu, našemu Bohu, odhalené pak nám a našim synům až navěky, abychom plnili všechna slova tohoto zákona“ (Dt 29,29). Něco z Písma ti možná zůstává skryto, mnohé ti ale je nebo bude odhaleno.

                Jedna malá holčička nechtěla jít do nedělní školy. Když se jí tatínek ptal proč, odpověděla: „Já už toho vím mnohem víc, než dělám.“ Tatínek sice s její odpovědí spokojen nebyl, ale měla v jistém smyslu pravdu. My toho z Písma víme mnohem více, než co ve svém životě důsledně uplatňujeme.

                Pro nás křesťany je klíčem k Písmu Ježíš. Apoštol Jan napsal: „Ještě mnoho jiných znamení, která nejsou zapsána v této knize, učinil Ježíš před svými učedníky. Tato však jsou zapsána, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu“ (20,30-31). To, co napsal Jan o svém evangeliu, platí přeneseně pro celou Bibli. Byla napsána, abys poznal Ježíše. Ježíš je ten, k němuž Starý zákon ukazuje a kterého Nový zákon zjevuje. Máš problém s krutostmi ve Starém zákoně? Poslechni Ježíše, který říká, že máme milovat své nepřátele. Pamatuj ale také na to, že Nový zákon nám byl dán, abychom mohli uvěřit v Ježíše, ale nikoli proto, abychom z něj vyčetli odpovědi na jakoukoli otázku, která nás zrovna napadne. Ježíš naplňuje všechny naše potřeby, nikoli však všechny naše touhy.