Petr Plaňanský

– oblast lemují města Čáslav, Golčův Jeníkov, Chotěboř, Ždírec nad Doubravou, Trhová Kamenice, Nasavrky, Slatiňany, Chrudim a Heřmanův Městec. Severní podhůří Železných hor spadá do Středočeského kraje, zatímco Železné hory leží dílem na území Vysočiny a kraje Pardubického.

Každé ze zmíněných měst má opět svou bohatou historii, nezaměnitelnou atmosféru a samozřejmě muzea, která dokumentují historii i přírodu dané lokality.

Čáslav je spjata především s pohnutými dobami husitských bouří. Ve zdejším kostele byly po řadu let pohřbeny ostatky Jana Žižky z Trocnova. Zdejší muzeum vlastní unikátní sbírku vycpaných kolibříků (netušil jsem, že se něco tak malinkatého dá vycpat). V sousedství muzea se nachází nepřehlédnutelná synagoga, která patří ke kulturním památkám. Severně, pár kilometrů od Čáslavi asi tak na poloviční cestě ke Kutné Hoře, stojí za návštěvu obec Jakub s nádherným bohatě zdobeným románským kostelem sv. Jakuba, jehož vysvěcení se osobně účastnil král Vladislav II. s manželkou Juditou. Pokud se posunete ještě kousek severovýchodně, narazíte na nádherný empírový zámek Kačina, který vedle reprezentativních zámeckých prostor nabízí i prohlídku hospodářského zázemí. To, že nedaleko Čáslavi leží u Chotusic naše hlavní vojenská základna, z níž startují Grippeny české Tygří letky, není asi nutno dodávat.

Východně od Čáslavi leží jeden z nejpůvabnějších zámků Žleby, schovaný mezi meandry řeky Doubravy.

Posuneme-li se jižně do Golčova Jeníkova, objevíme v městě pozůstatky židovského ghetta a zachovalou synagogu. Ve městě leží střed České republiky. Nutno dodat, že žijeme v zemi Járy Cimrmana, tudíž ten druhý střed naší republiky leží asi 13 kilometrů jihozápadním směrem v Číhošti, působišti umučeného faráře Toufara.

Posuňme se do Chotěboře, kde jsou dvě nepřehlédnutelné stavby – na severním okraji města zámek a v samotném centru pak Stará radnice. Z Chotěboře se můžeme vypravit do údolí Doubravy, které nabídne až neuvěřitelnou divočinu uprostřed Čech. Cesta chvílemi prochází krásnými lesy či lemuje meandry říčky. Narazíte tu na skalní monolity s krkolomně dostupnými vyhlídkami či na vodopád. Cesta, která nás dovede až do obce Bílek k nádraží, se dá s nadsázkou díky několika úsekům nazvat „ferratou pro děti“.

Přes Ždírec nad Doubravou se dostaneme do Trhové Kamenice, od níž jihovýchodně leží rozsáhlý skanzen Svobodné Hamry – Veselý Kopec a přilehlá obec Dřevíkov. Pokud se budete chtít projít celým skanzenem, vyhraďte si na to skutečně celý den. Samotná Trhová Kamenice nabízí připomínku obětí II. světové války a na Zuberském kopci rozhlednu – pouze pro odvážné.

Jižně od Trhové Kamenice leží Dlouhý (Slavíkov), kde najdete křesťanské ubytovací centrum Immanuel – které se může mimochodem stát vaší základnou pro prozkoumání celé oblasti. V rámci areálu se dá plavat či plavit na místním rybníce, případně si zarybařit, ale především se zde dají pozorovat u vody žijící ptáci.

Posuneme-li se na sever, dostáváme se do Nasavrk, kde se v místním zámku nachází expozice Po stopách Keltů. Dozvíte se tam podrobnosti i o nedalekém oppidu České Lhotice, které se nalézá nad meandry řeky Chrudimky – což bylo útočiště na cestě spojující „české“ a „moravské“ Kelty. Hned za Nasavrky lze nalézt volně přístupnou rozhlednu Boiku.

Východně od Nasavrk leží památník obce Ležáky, která byla vypálena za druhé světové války. Místo stojí za návštěvu i připomínku toho, jak stateční lidé zde žili.

Sjedeme-li dolů do Slatiňan, můžeme navštívit kromě zdejšího zámku, kde je poměrně velkolepě pojaté muzeum chovu koní, i nedaleký výběh hřebčína spojený s proslavenými Starokladrubáky a koňmi Převalského. Byla by škoda toto místo při našich toulkách vynechat.

V lesích západně od Slatiňan je nádherný dětský lanový park a také známý Kočičí hrádek.

Řeka Chrudimka nás dovede spolehlivě do Chrudimi, jejíž ve svahu stojící historické náměstí působí téměř pohádkově. Zde stojí za to nejenom si prohlédnout dochované zbytky fortifikačního systému města, ale navštívit i ojedinělé muzeum loutkářských kultur.

Přesuneme-li se na západ od Chrudimi, dostaneme se do Heřmanova Městce, který má velmi zachovalé městské centrum s barokními památkami, synagogou a hodnotným zámeckým parkem v anglickém stylu.

Od Heřmanova Městce se přesuneme do okolí Seče, samotného srdce Železných hor. Zde leží stejnojmenná přehradní nádrž, kde je možné se koupat, a nad ní a nedaleko ní i několik zřícenin hradů. Dvě jsou přímo nad přehradou – nepřístupná zřícenina Vildštejna a naopak přístupná zřícenina Ohebu. Nad Sečí jsou kouzelné meandry Chrudimky a v kopcích nad nimi několik zámků – Hoješín, Klokočov, Lipka.

Návštěvu Železných hor, které toho nabízejí mnohem víc, než jsem vypsal, zakončíme návštěvou skvostu nad Třemošnicí – zříceniny hradu Lichnice, která je zdaleka nepřehlédnutelná – možná i pro to, že připomíná na kopci sedící obrovský rozeklaný zub. Samotná Třemošnice pak nabízí muzeum vápenictví v Železných horách, které našlo své sídlo v bývalé Berlově vápence.

Oblast Železných hor nabízí řadu toulek po pamětihodnostech, přírodě, vyžití na kole či lodi, ubytování v penzionech a solidní stravování v zájezdních restauracích či místních hospodách.

Doporučuji si dopředu na www.mapy.cz nastudovat, kam chcete jet, a zjistit si co nejvíce podrobností o dané lokalitě, aby Vám neunikly některé místní unikáty. Fotografům doporučuji prohlédnout si na zmíněné aplikaci i fotografie pro případnou inspiraci, z kterého místa nebo za jakého světla je vhodné dané objekty fotografovat. 

Tabita 2020/3