Olga Koláčková
Když jsem začala psát tenhle článek o suchu, venku krásně pršelo. Nevím jak vám, ale mě se o suchu přemýšlí těžko, když venku prší a v části Čech skoro hrozí povodně. Vzpomínám nostalgicky, že před pár lety byli největším problémem našich zahrad velcí a žraví slimáci. Jo, to byly časy, kdy ještě v létě pršívalo. Vloni jsem je skoro neviděla. Naše zahrada se podobala poušti. Poté, co došla dešťová voda v nádržích a žádná další celé léto nenapršela, vyschla i studna. Než se narychlo udělala přípojka na městský vodovod, vodu do domácnosti poskytoval soused. Přestali jsme zalévat. Které rostliny to nezvládly, ty to prostě nezvládly. Trávník na některých místech zmizel. Hortenzie to také vzdala. Jablka byla malá a tvrdá, blumky ještě menší. Druhá sklizeň remontantního maliníku se nekonala, maliny uschly na výhonech. A tak bych mohla pokračovat dál a dál.
Možná mnozí z vás máte podobné zkušenosti a víte, že nedostatek vody je velký problém. Teď prší – a to je skvělé, ale voda v hlubších vrstvách chybí a my bychom se měli naučit s ní lépe hospodařit. Tohle bude článek o zahradě, takže vynechám velkou kapitolu o hospodaření s vodou v domácnosti, o používání úsporných zařízení, zavírání kohoutku, když se mydlíme nebo si čistíme zuby, používání šedé vody 1na splachování apod.
Pro hospodaření s vodou na zahradě platí tak trochu zákonitosti jako při hospodaření s vodou v krajině, což také není předmětem této úvahy, jen v menším měřítku. Voda k nám na zahradu obvykle jen naprší, málokdo má to štěstí, že vlastní potok, rybník nebo pramen. Snaha je, aby se voda u nás udržela, neškodila, ale neodtekla pryč a nejlépe, aby byla rostlinám k dispozici v půdě. Pomoct si můžeme různými způsoby:
1) Zmenšit teplotu povrchu, čímž se zmenší odpar vody. To jde udělat např. tím, že trávník nebudeme sekat na nízko a často, ale méně často a na vyšší výšku stébla. V některých částech zahrady, kam se tak často nechodí, je dobré nechat vyšší trávu nebo směs rostlin (trend jsou tzv. květinové loučky), které se sekají třeba jen 2x za rok. Tráva, kterou často sekáte, rychleji roste, potřebuje víc vody pro svou obnovu, víc se zahřívá, víc odpařuje. Vyšší travní společenství roste méně rychle, udržuje stabilnější teplotu, méně odpařuje, poskytuje potravu a útočiště různým druhům hmyzu, a pokud kvete, i krásně vypadá.
Další pomocí je zastínit zahradu pomocí stromů a keřů, aspoň někde, aspoň trochu. Zastínění zmenší teplotu a tím i výpar, vyšší rostliny také slouží jako přirozená bariéra vysušování větrem.
S tím souvisí i to, že je lepší mít zahradu členitou, s různými prvky, kopečky, dolíky, skupinkami keřů. Takové místo se neprohřívá tolik jako stejně velké ploché a rovné hřiště.
Výpar z půdy pomůže zmenšit mulčování (posekanou travou, kompostem apod.) např. kolem keřů, ovocných stromů, růží apod.
2) Pořiďte si sudy, nádrže, prostě něco, do čeho budete chytat dešťovou vodu a tu používejte na zalévání. Nenechte ji bez užitku odtéct do kanalizace. Nádrž by měla být raději uzavřená, aby se do ní nedostával hmyz, ptáci, smetí. Raději v zemi, aby se nepřehřívala.
3) Pokud budujete na zahradě zpevněná místa, volte zatravňovací dlaždice. Veškeré betonové a kamenné plochy a cestičky jednak nepustí dešťovou vodu do země, jednak se snadno zahřívají a tím oteplují klima v zahradě.
4) Zalévejte ráno nebo večer, kdy je výpar nejmenší a rostliny vodu využijí, a to přímo ke kořenům. Raději víc a méně často než nějaké „cmrndání“ každý den. Je potřeba, aby rostliny kořenily do hloubky. Pokud budete zalévat málo a často, rostlina si vytvoří kořeny při povrchu a pak je snadno ohrožena suchem a přehřátím.
5) Kompostujte a kompost přidávejte do půdy. Organická hmota drží vláhu v zemi, písčitá půda bez organických částí ji pustí snadno dovnitř, ale i ven.
6) Přerušte tzv. vzlínání vody v půdě, což je proces, kterým se voda dostává z hloubky k povrchu, kde se odpařuje. Pomůže jemné zkypření vrchní vrstvy půdy v záhoncích motyčkou nebo drápkem2.
7) Pokud máte možnost a chcete udělat něco opravdu zásadního, zjistěte si informace o kořenové čističce vody. Jedná se o využití vody z domácnosti.
8) Pokud používáte bio přípravky na mytí a praní, můžete touto vodou beze strachu zalévat i přímo bez dalšího čištění.
Možná existuje ještě spousta dalších „fíglů“ jak pošetřit vodu v našich zahradách, na které jsem zapomněla nebo o nich neslyšela. Všechno to ale předpokládá, že aspoň někdy zaprší. Jsme totiž země bez jiného zdroje vody. I ta, co je v hloubce, někdy někde musela napršet nebo nasněžit, neodtéct potoky a řekami, ale vsáknout se do půdy až do hloubky, odkud ji pak čerpáme skrze studny a vrty a odkud pramení potoky a řeky. Modlím se, aby Pán Bůh stále dával déšť naší zemi a my nezůstali nikdy na suchu. Víte, ona poušť je krásná a romantická, ale jen na krátký výlet. Pro žití bych si ji nevybrala.
1 Šedá voda je voda, která prošla už nějakým použitím v domácnosti. Jde o to ji znovu použít a tím šetřit celkové množství spotřebované pitné vody. Např. voda z koupelny (sprcha, vana) by určitě šla použít na splachování WC bez nějakých zvláštních úprav. Přesto se často uvažuje o částečném čištění šedé vody před dalším použitím, např. kromě WC na zalévání zahrady.
2. Drápek je druh motyčky, která nemá plošku, ale kovové hroty – obvykle 3 nebo 5. Při prodeji ho dodavatel opravdu má označen jako drápek. Možná by se dalo říct i kypřič.