Petr Plaňanský
Určitě to znáte také, ve chvíli, kdy si říkáte, že už vás máloco překvapí, nastane přesně ten okamžik prozření, který je nezřídka doprovázen oním zvoláním: „Jo, aha!“ Tak přesně o to se dnes v naší společné procházce pokusím – žádné hory, nýbrž velkoměsto evropského formátu.
Pokud jste se někdy zajímali o historii či umění (což jsou mimochodem moje další oblíbené okruhy zájmu), zjistíte, že se v první třetině minulého století, a to i přes Velkou hospodářskou krizi, stal Berlín jedním z kulturních center Evropy.
Přes mnohé úspěchy a výstavnost města vše postupně spělo k dekadenci – jak umělecké, tak nakonec i politické a společenské. Samotné město, alespoň v některých svých částech, bylo na konci druhé světové války téměř srovnáno se zemí. Nicméně jako bájný Fénix povstalo ze svého popela a dnes nabízí řadu lákadel pro milovníky historie, vědy, techniky, umění i aktivního odpočinku.
Pokusím se dát alespoň několik tipů na to, co stojí v Berlíně za návštěvu, byť byste městem někdy pouze projížděli.
Do Berlína se lze od nás bez problémů dostat po železnici či letadlem. Nedávno německé státní železnice uskutečnily skvělý letní experiment s celostátní jízdenkou za 9 euro na dva měsíce. To by se mělo v dohledné době změnit na celostátní jízdenku na veškerou dopravu, a to i MHD (kromě dálkových vlaků). Mám za to, že se takový lístek bezpochyby na vícedenní návštěvu Berlína a okolí vyplatí.
Pokud pojedete autem, pohlídejte si EU normy svého auta, protože s green dealem se v Německu blbne „na entou“. Například automobily s naftovými motory nemohou parkovat ve vnitřním městě. Sám jsem při první návštěvě parkoval zdarma kousek od berlínského Dómu, což už dnes není možné, při druhé návštěvě jsem měl s rodinou možnost bydlet ve čtvrti Neukölln poblíž podzemky u stanice Karl-Marx Strasse, a tak jsem s povděkem hojně využíval městské dopravy. Ubytování v Berlíně samotném není až tak drahé a dá se snadno najít přes dnes běžný Booking.
Jak už jsem zmínil, doporučuji využívat k dopravě hustou síť nadzemek, podzemek, autobusů
a tramvají, s nimiž se během chvilky dostanete prakticky kamkoliv po městě. Pouze si pohlídejte přestupy v podzemce, kde se občas kříží několik tratí. Snadno se můžete splést a k vlastnímu překvapení dorazíte jinam, než jste původně plánovali. Bez váhání využijte Berlin Welcome Card, která vám umožní s výraznou slevou jezdit po městě 72 hodin (je to jízdné pro jednoho dospělého a dva juniory) a nadto zahrnuje nejen tipy na návštěvu zajímavých míst, nýbrž i podstatné slevy do muzeí a galerií. Případně si kupujte celodenní kombinovanou jízdenku.
Mezi nejproslulejší a nejvyhledávanější místa milovníků historie a umění patří Ostrov muzeí, což je severní část ostrova na řece Sprévě v samém srdci Berlína. Ostrov byl v roce 1999 zařazen do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
K Ostrovu muzeí se dostanete celkem snadno – leží vedle hlavní tepny Berlína, v ulici Pod Lipami, kterou lemují pouliční kavárničky a jež je proslulou spojnicí mezi Brandenburskou bránou a Alexanderplatzem se známou otáčecí kavárnou na vrcholu vysílací věže. Podél této hlavní třídy narazíte na pomníčky, které připomínají Berlínskou zeď, jež město po mnoho let rozdělovala a má smutnou krvavou historii.
Nepřehlédnutelnými dominantami části Ostrova jsou Královský palác, který byl poškozen spojeneckými nálety za druhé světové války a v 70. letech minulého století zcela stržen komunistickým režimem (do dnešní podoby znovu vybudovaný podle původního vzhledu
a zpřístupněn v r. 2020) a Berlínský Dóm, což je evangelická katedrála, na jejíchž vstupních reliéfech můžete najít významné osobnosti reformačního hnutí.
V samém sousedství Dómu se nachází Altes Museum. Milé je, že si v parčíku před muzeem můžete s místními borci zahrát Petanque či šachy na šachových stolcích (teda před deseti roky to ještě šlo a snad to platí i dnes). Historie muzea je stará bezmála 200 let (vzniklo jako první z muzeí již v roce 1830) a obsahuje značnou část sbírky antického umění a archeologických nálezů. Sympatické na muzeu je, že u každé významné historické sekce máte k dispozici stránkový sylabus v několika jazycích, nezřídka obsahující i fotografie historických předmětů. Návštěvník si tak může poskládat vlastní „katalog“ muzea, který na konci při odchodu uhradí (platí se podle počtu stránek) a cena je víceméně symbolická. Fascinujícím zážitkem je potkat v muzeu třídu školáčků zaujatých výkladem kantora či skupinu studentů výtvarné akademie, kteří se pokoušejí naskicovat vystavené předměty. Součástí Altesmusea je i Pantheon – tedy kruhový chrám zasvěcený všem antickým božstvům. Zde najdete sochy nejznámějších božstev antické mytologie. A uděláte si alespoň reálnou představu toho, v jak divokém náboženském prostředí se pohyboval apoštol Pavel.
Pokud se posuneme o kousek dál na Ostrov, narazíme na Neues Museum, které je z obou stran obklopeno hned dvěma galeriemi výtvarného umění. Toto muzeum bylo vybudováno jako druhé v pořadí a zahrnuje především egyptské archeologické sbírky. Kromě různých předmětů, papyrů či barevných pohřebních sargofágů zde můžete obdivovat bustu egyptské královny Hatšepsut – podle některých biblistů patrně vychovatelky Mojžíše, či nádhernou Nefertiti, jejíž jméno se stalo symbolem krásy (tu si ale nevyfotografujete, můžete si zakoupit pouze její pohlednici).
Pokud ještě nejste nasyceni historií, popojděte dál do snad nejvyhlášenějšího a také nejnavštěvovanějšího muzea, kterým je Pergamonmuseum. Bylo vystavěno v roce 1930, a to jako poslední z ostrovních muzeí.
Nabízí jak sbírky z oblasti Babylóna, Asýrie, Izraele, Egypta, přes Řecko, Řím až po islámské období Blízkého východu. Mezi skvosty muzea patří především replika Ištařiny brány a model Mardukovy cesty v Babylónu, Chammurapiho stéla se zákoníkem, asyrští Gryfové, mozaika s Perskými „Nesmrtelnými“ bojovníky či Trhová brána z Milétu. Patrně nejmonumentálnějším a nejdiskutovanějším objektem je schodiště Pergamonského Diova oltáře. Znalci Bible si jistě vybaví verše z knihy Zjevení. Andělu církve v Pergamu piš: Toto praví ten, který má ostrý dvousečný meč:
„Vím, kde bydlíš: tam, kde je trůn satanův. Avšak pevně se držíš mého jména a nezapřel jsi víru ve mne ani ve dnech, kdy můj věrný svědek Antipas byl zabit mezi vámi, tam, kde bydlí satan…“ (Zjevení Janovo 2,12-13)
Nemůžeme nechat bez povšimnutí, ale necháme bez dalšího komentáře skutečnost, že vzestup nacismu začíná právě v období budování muzea, kdy je zpřístupňován Pergamonský oltář – trůn satanův.
Je potřeba podotknout, že Pergamon museum nyní prochází rozsáhlejší rekonstrukcí a některé jeho části jsou postupně uzavírány a otevírány; tento stav má prý trvat asi do roku 2025. Každopádně stojí torzo této památky za zhlédnutí – najednou si člověk uvědomí, jak obrovskou hmotnou konkurenci měl v té době neviditelný Hospodin, Bůh židů a křesťanů.
Na samém cípu Ostrova stojí ještě Bodeho museum, které nabízí sbírky byzantského, středověkého a renesančního umění.
Na Ostrově muzeí vám dojde hned několik skutečností – zaprvé: naše současné dějiny nejsou izolované, protože navazují na předchozí staletí, zejména v kultuře, výtvarném umění, politice, společenském uspořádání. Zadruhé: Němci patřili v určitém období ke špičce světové archeologie a měli vynikající kunsthistoriky. A zatřetí, a to se týká především křesťanů: po staletí museli čelit tlakům různých mýtů, které byly podepřeny masivní hmotnou kulturou.
Berlín nejsou jen muzea o starověké historii, najdete zde druhé největší technické muzeum v Německu, jehož nejvýraznějším poutačem je letadlo, které zásobovalo Západní Berlín, když ho východní spojenci uzavřeli. Je zde Checkpoint Charlie – ikonický přechod mezi východním
a západním Berlínem, rozsáhlou expozici nabízí i židovské muzeum v budově staré židovské radnice. Za návštěvu ale stojí například botanické muzeum, kde se kupříkladu dozvíte, kde
a v jakých podmínkách se pěstují nám známé poživatiny, jako je kakao, káva, kukuřice…
Neméně zajímavé jsou parky Berlína, kde se dá pozorovat divoká středoevropská zvířena: ptáci, veverky, srnci, jeleni. Kromě toho, že má Berlín několik minizoo, tak se pyšní i rozsáhlou a uznávanou velkou zoologickou zahradou, na kterou, podle všeho, jednodenní návštěva nestačí. Pokud byste chtěli navštívit obnovený Reichstag – zejména jeho vyhlídkovou prosklenou kopuli, je potřeba si zajistit rezervaci. Při mé návštěvě to bylo 3 dny předem, takže jsem vyhlídku musel oželet.
Stravovat se dá za slušnou cenu v různých restauracích či fastfoodech, káva se dá vychutnat na četných předzahrádkách mnohých kaváren. A příznivé ceny na rychlou svačinku nabízejí všechny supermarkety v centru i na předměstí. Zajímavostí je, že plastové lahve jsou vratné, dostanete za ně nějaké drobné mince, které děti rády promění za rodinné balení zmrzliny.
Za výlet bezesporu stojí bližší i vzdálenější okolí Berlína – četné ostrůvky na řece Havel, postupimský zámeček, nechvalně známá vila ve Wansee či s novodobou historií spojený koncentrační tábor Sachsenhausen v Oranienburgu.
Před svou návštěvou Berlína – a zejména desítek jeho muzeí – si dopředu zjistěte, které muzeum či jiné zajímavé místo má kdy otevřeno (některé instituce mají stejnou zavírací dobu jako ty naše – tedy pondělky, některé přes zimu zcela zavírají). Vše se dá najít přes Mapy.cz a není od věci si trochu nastudovat možnosti městské a příměstské dopravy či stravování. Však to znáte: „Připraveným štěstí přeje.“
Už jen poslední postřeh na závěr: nezapomínejte na to, že Berlín má 3,6 milionu obyvatel a dnes je to prakticky obrovské souměstí rozkládající se na ploše 891 km čtverečních, v EU se pyšní titulem největšího města a po Porúří je druhou nejlidnatější aglomerací Německa. Z toho vyplývá skutečnost, že se zde můžete docela snadno ztratit, pokud si dobře nehlídáte svou trasu…
Tabita 4/2022