Eva Stejskalová
Před odchodem z domu
kousek milosti schoval bych do kapsy,
do kapsy od košile
a vytáhl ji, až přijde ta správná chvíle.
Trochu moudrosti strčil bych do kapsy od kabátu,
co světu drahé je, já vnímal jako ztrátu.
Do kapes džínových bych trpělivost rozdělil
a do boční na levé straně
nacpal bych radost zdárně.
A pokoj, ten Boží klid
v náprsní kapse chtěl bych mít.
V medailonku namísto fotky staré
ukryl bych dílek lásky vytrvalé.
A ještě ždibec dobroty,
tu schoval bych si do boty,
snad každý krok by dobrý byl,
sám sebou bych se nechlubil.
Před odchodem z domu
krom klíčů a telefonu
chci brát i věčné věci
a věřte mi, v kapsách je nechat nechci.