Milena Krumphanzlová
Dnes si již málokdo spojí jméno Florence Nightingalové s počátky ošetřovatelství v moderní Evropě. Do širšího povědomí se dostává zpravidla pouze ve spojení se vzděláváním zdravotníků: lékařů, zdravotních sester a záchranářů. Přesto této ženě vděčíme za mnohé. Bez jejího zásadního inovátorství v péči o pacienta by možná náš dnešní standard nemocniční péče vypadal jinak.
Ale od začátku. Tato zakladatelka moderního ošetřovatelství se narodila do dobře situované anglické rodiny v roce 1820. Ve viktoriánské Anglii se od mladé, atraktivní a na tehdejší dobu velmi vzdělané dívky očekávalo, že se výhodně provdá a bude se v dobře zajištěné domácnosti starat o svého manžela a děti. Sedmnáctiletá Florence má ale jiný sen. Podle záznamů z jejího deníku, konkrétně 17. února 1837, prožívá zvláštní setkání: promluvil k ní Bůh a povolal ji ke své službě – sloužit slabým a nemocným. Toto Boží volání se potom zopakovalo ještě dvakrát. Když se se svým prožitkem svěří rodičům, jsou v šoku. V té době byla nemocnice nehygienickým místem plným křiku, pláče a beznaděje. Místem, kde smrt byla na denním pořádku. Nedodržovaly se zde základy hygieny, chyběla organizace práce a lidský přístup k nemocnému. Podle názorů tehdejší společnosti se jemná dáma jako Florence nemohla stát sestrou. Ale ona si navzdory okolnostem za svým, tedy vlastně Božím cílem, odvážně jde.
Cestuje s přáteli po Evropě a vždy si najde čas k návštěvě tamních nemocnic. Rozhodující je pro ni ovšem cesta do Německa, kam se bez vědomí rodiny odchází vyškolit na zdravotní sestru.
Ve svých třiceti letech se stává vedoucí Ústavu pro péči o nemocné šlechtičny v Londýně a v té době již začíná v nemocnicích prosazovat zásadní změny. Postupně zavádí řád a přísná hygienická pravidla pro péči o pacienty, pravidelné větrání, funkční osvětlení, dále třídění nemocných dle typu choroby a zajištění zdravější stravy pro nemocné.
Přezdívku dáma s lucernou „The Lady with the Lamp“ dostává od zraněných vojáků během krymské války, kam odjíždí s asi čtyřicítkou dalších sester ošetřovat tisíce raněných umírajících v žalostných podmínkách polních nemocnic na choleru, tyfus a průjmy.
Postoj lékařů byl vůči sestrám zprvu velmi odměřený a nedůvěřivý, ale poté, co sestry dokázaly zorganizovat práci kuchyně, zřídit prádelnu, toalety a nastolit řád a čistotu, je sami žádali o pomoc s ošetřováním. Během půl roku se úmrtnost změnila z 60 % na neuvěřitelná 2 % a ke konci války až na 1 %. Florence se nestarala jen o fyzické potřeby pacientů, ale pečovala i o jejich psychickou a sociální pohodu. Poprvé v historii zde nemocní a ranění vojáci dostávali nemocenské dávky.
Pozice Florence i dalších ošetřovatelek se společensky výrazně zvýšila, avšak s těmito úspěchy přišly i problémy s podlomeným zdravím – vlivem nedostatečného odpočinku nebyla její imunita dost silná, aby odolala epidemii cholery. Se zdravotními problémy se potom potýkala až do konce života. To jí nebránilo v další neúnavné činnosti, zaměřené především na vzdělávání sester a osvětu. V roce 1860 otevírá první zdravotnickou školu v Anglii. Dále píše svoji stěžejní knihu – pojednání o práci sestry (Notes on Nursing), která se stává základním kamenem ošetřovatelství ve většině evropských zemí.
Její dny se naplnily v požehnaných devadesáti letech, umírá v Londýně v roce 1910.
Jako uznání své práce obdržela od královny Viktorie Královský červený kříž a jako první žena britský Řád za zásluhy pro britské impérium. Na počest jejího narození se slaví 12. květen jako Mezinárodní den sester (ošetřovatelství). V Londýně má i od roku 1989 své muzeum.
S osudem této výjimečné ženy se můžete seznámit i ve filmu, a to hned v dvojí podobě: v britském životopisném snímku (1985) a v dokumentárním dramatu (2008), v obou případech pod názvem Florence Nightingale.
„Ti, jimž je dopřáno svobodně a zcela osobně sloužit, měli by toto štěstí přijmout jako lidé, kteří tím získávají pokoru. Vždy by měli být pamětlivi toho, že mnozí by chtěli a dovedli jednat jako oni, ale nemohou. Proto každý, kdo má to štěstí a smí přinášet pomoc a dobro, měl by pochopit, že se mu tím dostává velké milosti.“
Florence Nightingale
Pozn. Doplnit fotografiemi z internetu podle potřeb grafiky a autorských práv na zveřejnění.