Někomu mohou být akce typu „dva v jednom“ podezřelé. Ale v případě kompostu se není čeho bát. Opravdu, pokud se rozhodneme vytvářet kompost, přinese nám to dvě nesporné výhody. Jeden bonus je, že se bezplatně zbavíme organického odpadu ze zahrádky či z kuchyně. Druhý bonus je ten, že dodáme do své zahrady tolik potřebné živiny v přirozené formě, která ještě navíc zlepší strukturu půdy. Zahrádka nám poděkuje a nepochybně se odvděčí vyššími výnosy a krásou.
Do kompostu může přijít: tenčí větvičky nebo podrcené dřevo, pokosená tráva, zbytky zeleniny, plevel, listí, jehličí, mech, bramborová nať, slupky z brambor, kávová sedlina, sáčky od čaje, skořápky z vajec, popel ze dřeva, výkaly od pejska či kanárka, hnůj, slepičí trus, nebarvený papír a lepenka, piliny, sláma, zaschlé drny (pokládat kořeny vzhůru), zemina.
Do kompostu nepatří: silné větve a kořeny, papírové a igelitové obaly, folie, plechovky, lahve, zbytky masa a vařených jídel, plevele s dozrálými semeny, vytrvalé plevele s kořeny (pýr, svlačec, smetánka).
Častým otazníkem je listí z ořešáku. V povědomí pečlivých zahrádkářů je, že do kompostu nepatří. Pravda je taková, že díky svým antibakteriálním účinkům se opravdu pomaleji rozkládá. Řešením je nedávat velkou vrstvu ořešákového listí, ale mísit ho s jiným materiálem, nejlépe v poměru alespoň 1:4, potom se rozloží za stejný čas jako ostatní složky.
A jak na to? Je dobré vybrat místo v zahradě, kde nám hromada kompostu nebude překážet ani rušit estetický dojem, nejlépe v polostínu, neopírat o zeď. Jako kompostér poslouží ohrádka z prken, stará popelnice nebo zakoupíte kompostér plastový či dřevěný. Je potřeba, aby kompost měl kontakt s půdou, odkud se tam dostanou bakterie a žížaly. Do spodní vrstvy se doporučuje dávat drobné větvičky či podrcené dřevo – kvůli vzdušnosti – a na to vrstvu zeminy – kvůli kontaktu. Vrstvíme různé materiály. Po 15 cm odpadů je třeba nasypat asi 3 cm zeminy. Pokud kompostujeme posečenou trávu, je dobré ji rovnou mísit se zeminou.
Zrání kompostu trvá půl až jeden rok, pokud se kompostuje jen spadané listí, trvá to 2 až 3 roky. Kompost je třeba udržovat mírně vlhký (za sucha zalít vodou). Pro udržení vlhkosti a teploty je dobré ho přikrýt např. starým kobercem. Kompost je dobré pro urychlení zrání 1-2krát ročně přeházet. Aby se dostalo to, co je na povrchu, dovnitř a naopak.
Pro nastartování či urychlení zrání lze zakoupit kompostový startér, podobně poslouží výluh z kopřiv, kostivalu, hnoje nebo slepičinců. Těmito roztoky je třeba vytvářený kompost prolít. Správně uleželý a vyzrálý kompost je tmavě hnědý, sypký, jednotný ve struktuře a bez zápachu.
Přeji mnoho úspěchů v kompostování! A aby o vašem kompostu platilo to, co řekl Karel Čapek o zahrádkáři v Zahradníkově roce: Kdyby přišel do Rajské zahrady, začichal by opojen a řekl by: „Tady je, panečku, humus!“
Olina Koláčková
Slimáci
V minulém čísle, jsme slíbili, že vás budeme informovat o výsledku pokusu chovat indické běžce a tím likvidovat slimáky na zahradě. Jelikož se v toto roce ale slimáci na zahradě téměř neukázali, poslouží kachny k zcela jinému účelu, než byly původně určeny.