Lucie Krumphanzlová (19 let)

Generace tzv. dvoutisícovek (jinak taky označovaných jako Generace Z) se narodila do digitálního světa. Odmala je v kontaktu s technologiemi, ať už se jedná o počítače, mobilní telefony nebo třeba chytré hodinky. Už v útlém věku jsou děti přirozeně seznamovány s virtuálním prostorem prostřednictvím počítačových her a videí. S přibývajícím věkem přichází různé blogy, Youtube kanály a samozřejmě i sociální sítě.

Já sama jsem se narodila na přelomu milénií a do Generace Z spadám jak věkově, tak i mentálně. Internet je každodenní součástí mého života. Jako většina mých vrstevníků se pohybuji na Facebooku, Instagramu, Youtube a dalších internetových platformách. Velkou část dne u sebe nosím mobilní telefon, který mimo jiné používám i jako hodinky nebo slovník.

Často slýchávám poznámky, že ti mladí pořád jen koukají do mobilů, že bez nich nemohou vyjít ven a že jsou na nich závislí. Je dobré vzít na vědomí, že závislost v mnoha případech skutečně vzniká. Anketa pro americkou neziskovou organizaci Common Sense Media[1] ukazuje, že 50 % teenagerů ve věku od 12 do 18 let připouští svoji závislost na technologiích.

Mnoho rodičů a učitelů se tento problém snaží řešit jednoduše – zařízení dítěti odebrat. Možná je to v tu chvíli efektivní, zdroj rozptýlení je pryč a pozornost je možné plně soustředit na výuku, případně rodinný hovor apod. Domnívám se ale, že toto není z dlouhodobého hlediska perspektivní způsob, jak s technologiemi (ne)pracovat.

Rychlý vývoj napovídá tomu, že technologií bude přibývat. Asi není nutné si představovat vyhrocené sci-fi filmy, kde roboti ovládnou planetu, nicméně trend digitalizace je směrem budoucnosti. Moje generace bude ta, která další fázi technologického pokroku pocítí na vlastní kůži (patrně doslova).

Není třeba na to nahlížet primárně negativně. Klíčové je nenechat se online světem ovládnout a neztratit se v něm. A tomu jde podle mě předejít mediálním vzděláváním. Cestou k osvojení základních dovedností, jako jsou rozpoznání manipulace a fake news, vyhledávání věrohodných zdrojů nebo ověřování informací v prostředí internetu, není ignorace a potlačování existence technologií (teď mluvím zejména o školství). Pokud chceme mladou generaci připravit na nové výzvy, jimž budou čelit, je nutné do toho zapojit i technologie. Naučit je správně využívat čas ve virtuálním prostoru a mít k němu zdravý postoj.

Jako čerstvá absolventka střední školy si dovoluji tvrdit, že nynější školský systém nezajišťuje žákům dostatečnou průpravu na život v obklopení technologií. Nevyužívá potenciál, který nabízí. Není přeci možné ignorovat vnější svět a předstírat, že mezi zdmi školy mobily neexistují. Respektive to možné je, ale školy tak připravují své žáky na již neexistující prostředí z dob, kdy byl internet pouhou myšlenkou.

Není v našich silách technologie vymýtit a nemělo by to ani být naším cílem. Naučme se pohybovat v digitálním světě a využívat ho, protože v něm leží naše budoucnost, ať už se nám to líbí, nebo ne.

[1] COMMON SENSE MEDIA, 2016, dostupné z: https://www.commonsensemedia.org/technology-addiction-concern-controversy-and-finding-balance-infographic