Mgr. Lucie Zavřelová,
Česko Britská Základní škola
Bilingvní (dvojjazyčné) vzdělávání znamená užívání dvou jazyků současně, tedy mateřského a cizího. Je kladen důraz na rozvoj jak cizího, tak i mateřského jazyka, ať už ve vzdělávacím zařízení, tedy škole nebo v prostředí domácím.
V tomto článku bych se s Vámi ráda podívala na výhody i případná úskalí, které dvojjazyčná výchova a vzdělávání dětí přinášejí.
Naše kultura se v posledních letech hodně mění, lidé více cestují, žijí a pracují v zahraničí, setkávají se
s různými kulturami a učí se cizí jazyky. I v České republice žije hodně cizinců a objevuje se čím dál více smíšených, dvojjazyčných manželství. Mnoho rodičů si v dnešní době začíná uvědomovat nezbytnost perfektní znalosti alespoň jednoho, ale nejlépe dvou cizích jazyků. A tak stojí před otázkou, zda své dítě vychovávat dvojjazyčně a jaké zvolit nejvhodnější vzdělání, aby byly schopné uspět ve stále se rozrůstajícím multikulturním prostředí.
Je důležité neplést si dvojjazyčnou výchovu a dvojjazyčnou výuku. Pro bilingvní výchovu se rozhodují rodiče a probíhá v rodinném prostředí, kdežto bilingvní výuka se realizuje na dvojjazyčných školách, kde je dítě vyučováno stejnou měrou ve dvou různých jazycích.
Bilingvní výchova
Vychovávat děti bilingvně se rozhodnou především rodiče z jazykově smíšených manželství. Dále se o tuto výchovu často pokoušejí rodiče, z nichž jeden např. dlouho pobýval v zahraničí, ovládá dobře cizí jazyk a pro své dítě by považoval za výhodu, kdyby tento jazyk zvládlo také. Rovněž se do této situace dostávají rodiny, které jsou nuceny migrovat za prací.
Pro bilingvní výchovu jsou důležité
3 základní složky:
– vytvořené podmínky
– motivace
– důslednost
Přirozené podmínky vytvořené v domácím prostředí .
Je samozřejmé, že zpočátku bude dítě používat oba jazyky součastně, bude si je plést a nebude umět rozeznat, který jazyk je který. Zpočátku bude dítě slovíčka míchat, vytvářet např. anglicko-české věty a v některém z jazyků více chybovat. Půlka věty v češtině, půlka v angličtině, žádné skloňování ani pády (to je odvrácená strana bilingvismu). Nicméně pro dítě je takový vývoj zcela přirozený a bilingvismus se pro něj stává běžnou záležitostí. Je třeba si uvědomit, že dítě vstřebává dvojnásobné množství informací. „Kočka“ je zároveň „cat“, a tudíž trvá déle, než oba pojmy na základě odpozorovaných souvislostí správně přiřadí k témuž zvířeti. Myslím, že dobrá je zlatá střední cesta: na dítě netlačit, ani nenechávat chyby bez povšimnutí. Dítěti je třeba se věnovat, hodně mu číst a taktně opravovat všechny chyby.
Důslednost
Velmi důležité je, aby dítě mělo vytvořený přirozený, srozumitelný a pevně daný systém, co se používání jednotlivých jazyků týče. Mělo by mít jednu řeč spojenou s jedním rodičem a druhou
s druhým rodičem, případně s nějakou konkrétní aktivitou nebo prostředím, např. rodina si zavede systém, když jsme venku, mluvíme česky, a když jsme doma, tak používáme angličtinu. Důležité je pevně a striktně tento stanovený systém dodržovat, tzn. jeden rodič = jeden jazyk, určité prostředí nebo aktivita = jeden jazyk.
Motivace
Během všech etap výchovy je třeba zabezpečit dostatek kontaktu s jazykem prostřednictvím různých technik a materiálů, které jsou v dnešní době vcelku snadno dostupné – dětské literatura, písně, říkanky, pohádky, filmy. Toto jsou všechno zdroje, které jsou součástí přirozené motivace a výchovy dětí v domácím prostředí a lze je pro rozvoj jazyka bohatě využívat. Stejné prostředky, které běžně používáme pro rozvoj jazyka mateřského, lze použít i pro rozvoj druhé řeči. Bilingvně vychovávané děti si osvojují druhý jazyk jakoby mimochodem a mnohem efektivněji, než je to možné ve škole na hodinách angličtiny s učitelem.
Bilingvní vzdělávání
V rámci bilingvního vzdělávání je samozřejmě důležitý správný výběr školského zařízení, který začíná už vhodnou volbou mateřské školy.
V předškolním věku jsou děti spontánní, rády objevují svět, osvojují a rozšiřují si slovní zásobu přirozenou cestou. A co je nejdůležitější, mají obrovskou schopnost učit se. Jejich mozek funguje jako houba, která nasává různé zvuky, rozeznává rozdíly mezi zvuky i jednotlivými slovy. Avšak výuka jazyků v předškolních
i školních zařízeních má mnoho podob. Rodičům se v dnešní době nabízí spousta alternativ cizojazyčných mateřských školek. Pokud chceme dítěti poskytnout co nejvíce přirozené a spontánní výuky a toužíme po tom, aby dítě mluvilo plynně dvěma jazyky, myslím, že nejefektivnější variantou jsou předškolní a školní zařízení, kde probíhá výuka obou jazyků zároveň vedle sebe ve stejné míře. V praxi to znamená společné působení několika učitelů, kteří se snaží dosáhnout stejných cílů v oblasti vzdělávání, a přitom hovoří s dětmi každý svým mateřským jazykem. Děti se tak naučí přirozeně “přepínat” z jednoho jazyka do druhého, jelikož jak už bylo výše řečeno, mají každý jazyk spojený s konkrétní osobou.
Některá úskalí dvojjazyčnosti
Bilingvismus představuje pro dítě zpočátku větší zátěž. Může začít mluvit
o něco později než jeho vrstevníci, protože mu zpočátku déle trvá, než si všechno srovná a správně zařadí.
O negativním vlivu se také hovoří v souvislosti s psychickým vývojem dítěte, kdy se může stát, že dítě nezakoření ani v jednom jazyce, což ovlivní jeho způsob myšlení, popř. jeho identitu, proto je třeba striktně dodržovat již výše zmíněná rodinou stanovená pravidla – jeden jazyk = jedna osoba, konkrétní situace či prostředí si vyžaduje použít určitý jazyk.
Co se týče dvojjazyčné výchovy a výuky, pozitiva bilingvismu jednoznačně převažují. Tyto děti mají s postupem času mnohem lepší jazykový cit, verbální schopnosti, lépe se učí dalším jazykům, jsou tolerantnější vůči jiným kulturám a obvykle mívají i větší rozhled. Jsou obecně charakterizovány jako flexibilnější a přizpůsobivější.
Na úskalí bilingvismu jako součásti vzdělávání, která vycházejí z učitelské praxe, se podíváme blíže v příštím čísle Tabity. Pokud máte k tomuto tématu konkrétní dotazy, které byste chtěly, aby byly v příštím čísle zodpovězeny, pište na adresu redakce časopisu. Pokud to bude v mých možnostech, ráda Vám na zaslané dotazy v příštím článku odpovím.