Blíží se Vánoce, v našich končinách slavené nejen jako svátky křesťanské, ale také svátky rodinné pohody, návštěv, dobrého jídla a podobně. Pojďme se tedy věnovat tentokrát rostlinám, které nám pomohou, když to s těmi dobrotami přeženeme a trpíme přejedením, těžkým žaludkem a podobnými nepříjemnostmi. Někdo si tyto neduhy léčí „štamprličkou“ Becherovky nebo slivovice. Jak jsem se nedávno dočetla, alkohol uvolňuje hladkou svalovinu ve stěně žaludku, čímž sníží pocit plnosti.  My se sice cítíme lépe, ale ve skutečnosti trávení nezrychluje, nýbrž zpomaluje.

Na rozdíl od alkoholu mají tzv. hořčiny, čili hořké bylinné látky neboli amara, prokazatelný účinek na zlepšení trávení. Tyto látky obsahuje např. pelyněk, smetánka lékařská, čekanka obecná, jablečník, zeměžluč, benedikt, hořec a další. Nemůžeme se zde věnovat všem bylinkám, a pokud nejsme babky kořenářky, asi bychom je ani doma nevyužili. Ale mít něco málo pro případ nouze, myslím, nemusí být k zahození. Extrakty z hořce žlutého a benediktu se používají i v likérnictví, rostliny pro tyto účely jsou pěstovány na polích. Smetánku a čekanku snadno najdeme v přírodě, jablečník a pelyněk si můžeme pěstovat na zahradě. Hořce si samozřejmě také můžeme pěstovat, ale pro jejich krásu by nám asi bylo líto likvidovat je kvůli kořenům. A v přírodě se vyskytují jen velice vzácně a jsou chráněné.

Mně je nejsympatičtější zeměžluč. Mám tuhle drobnou, růžově kvetoucí bylinku moc ráda. Tedy, jsem ráda, když ji náhodou potkám někde u lesa nebo na louce na procházce, ne že bych ji ráda konzumovala. Má opravdu silně hořkou chuť, a tak dobrovolná konzumace u mě přichází v úvahu jen tehdy, pokud mi je opravdu hodně nedobře. Je to rostlina, která se u nás vyskytuje volně v přírodě, ale pokud vím, ne nijak hojně. A asi čím dál méně. Vždycky když ji vidím, říkám si, že to s tou naší přírodou není ještě úplně špatné, zeměžluč je totiž indikátorem čistoty spodních vod. Je to dvouletka. V prvním roce vyroste jen listová růžice, ve druhém roce života vykvete a odumírá. Pokud ji budete trhat, raději použijte nůžky nebo nůž, má pevný stonek a hrozí, že byste ji vytrhli i s kořeny. Takto ještě existuje šance, že se jí podaří v tomtéž létě vykvést podruhé. Ještě významnějším opatřením pro její množení je nikdy na nalezišti nesklidit všechny stvoly. Musí tam zůstat květenství, ze kterých se bude moci vysemenit. Když ji otrháte všechnu, už tam příště nevyroste.

Na začátku kvetení se sklízí nať a rychle se suší. Podává se nejčastěji ve formě nálevu (30 g drogy se přelije 500 ml vařící vody, louhuje se 5 až 10 minut a podává se pak 1 šálek před každým hlavním jídlem). Zeměžluč se dá používat i ve formě balzámu nebo tinktury a také ji lze přidávat do likérů či medicinálních vín.

                Ing. Olga Koláčková