Náš pes se jmenuje Ája. Tedy správně A-ya-she (čti Ajaše), což v nářečí indiánů z kmene Odžibvejů znamená „Maličká“. Ája vlastně není pes, ale čuba. Je velmi klidná, většinu dne se válí doma v pelechu a stále o něčem přemýšlí. Když jdeme spolu ven a potkáme třeba kočku, vypadá Ája velice znuděně a nevšímavě. Jako by ani nevěděla, že je psem. Vlastně čubou.
Všechno se však rázem změní, když začnete cokoliv jíst. V mžiku se z tohoto křížence jorkšíra a čivavy stává bojové plemeno. Staví se na zadní, skáče na vás a snaží se tak upozornit na svou přítomnost.
Ája totiž dostává k jídlu psí granule, které jsou jistě zdravé a výživné. Ale vysvětlujte to psovi. Jakmile ucítí normální jídlo, může se přetrhnout. Představte si, děti, že jsem ji jednou našel v pelíšku, jak drží v předních tlapkách lízátko a mlsá jako malá holčička. Vůbec nechápu, jak ho zvládla vybalit z papíru.
Aby toho nebylo málo, najdu kolikrát doma převrácený odpadkový koš, po kuchyni jsou roztahané papíry a Ája má v domečku natahané poklady – plechovku od paštiky, různé zbytky jídel a někdy se spokojí i se slupkami od salámu, které inhaluje (to znamená, že čichá jejich úžasnou vůni a představuje si, že je na hostině).
Jak potom vypadá, vidíte na posledním obrázku. Áju bolí bříško, je jí špatně, někdy blinká a vůbec nevypadá jako šťastný spokojený pejsek.
Snažím se jí vysvětlit, že psi nemůžou jíst lízátka. A že ty zbytky z koše také nejsou zdravé.
Ale je to marné. Nedá si říci.
Víte, děti, když vám rodiče nedávají k jídlu jenom bonbony, není to proto, že by vás neměli rádi.
Právě naopak – vědí, co je pro vás zdravé a co by vám naopak mohlo ublížit. Také když vám některé věci zakazují, dělají to proto, abyste vám v životě neublížily.
Bůh, který stvořil tento svět i nás lidi, nás v Bibli upozorňuje, že jsou věci, které pro nás nejsou vůbec, ale vůbec užitečné a zdravé.
Neposlušnost, podvádění, lhaní, neodpuštění, zloba, pýcha, povyšování se nad druhé a tak podobně. Radí nám, co máme dělat, abychom měli to, na čem v životě nejvíce záleží – hezké vztahy. Mezi sebou a také s ním, naším Stvořitelem, protože nás velice miluje. Hledá nás a chce nám pomoci. Proto na svět poslal svého syna Ježíše Krista, který nám ukázal, jaký Bůh je, zachránil nás a chce nám odpustit všechny naše špatné skutky.
Nebude to u nás marné? Dáme si říci?
Saša Štěpánovský