Filip Jeřábek
„Za všech okolností děkujte,
neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás.“
(1. Tesalonickým 5,18)
Komu lev říká, Pane?
Pro koho slunce vstává?
Dík komu vítr vane?
Pro koho listí mává?
Kdo mění roční období?
Kdo nutí slunce hřát?
Vím, kdo to vše působí,
a smím mít ho rád.
Ač nepochopím, jak se to mohlo stát,
dík, že Tě mohu znát.
Děkuji Ti, že jsi velký,
větší než lidská pýcha.
Děkuju Ti, že jsi život,
vše živé v Tobě dýchá.
Děkuju Ti, že jsi dobrý pastýř,
od slávy k slávě mě vodíš.
Děkuju Ti, že jsi má pomoc,
za ruku mě tam doprovodíš.
Děkuju Ti, že jsi cesta,
jejíž cíl je nebe.
Děkuju Ti, že jsi láska
a já milovat chci Tebe.
Děkuju Ti, že jsi mocný,
zem před tebou se třese.
Děkuju Ti, že jsi Otec,
co v náruči mě nese.
Děkuju Ti, že jsi skála,
na níž v bezpečí mohu stát.
Děkuju Ti, že jsi štědrý dárce,
život dals mi a já Ti ho chci dát.
Děkuju Ti, že jsi krásný,
krásnější než všechno snění.
Děkuju Ti, že jsi Slovo,
které můj život mění.
Děkuju Ti, že jsi světlo,
které tma nepohltí.
Děkuju Ti, že jsi spása.
vykoupil jsi mě ze smrti.
Děkuju Ti, že jsi soudce
v právu, spravedlivý, neprodejný.
Děkuju Ti, že JSI, KTERÝ JSI.
Navěky, navždy stejný.
Vím, komu lev říká, Pane,
Vím, pro koho slunce vstává.
Vím, dík komu vítr vane.
Vím, pro koho listí mává.
Vím, kdo mění roční období.
Vím, proč slunce musí hřát.
Vím, kdo to vše působí
a smím mít ho rád.
Ač nepochopím, jak se to mohlo stát,
dík, že Tě mohu znát.
Tabita 4/2023