Jakub Limr

Jednoho dne dorazí učitel do třídy s několika velkými kameny, nějakými oblázky, sáčkem písku a velkou sklenicí. Své žáky postaví před problém: Dokáží to všechno dostat do sklenice?

Že tenhle příběh znáte? Možná. Dneska ale rozhodně uslyšíte jinou pointu.

Studenti zkoušejí vložit do sklenice nejdřív oblázky či písek, načež zjistí, že kameny se do ní už nevejdou. Nakonec učitel předvede řešení: nejdřív dovnitř umístí kameny, pak oblázky a nakonec nasype písek, takže se menší předměty pohodlně usadí v místech mezi těmi většími.

Celé to má ilustrovat naše zacházení s časem. Klasické poučení zní, že pokud si nejdřív uděláte čas na ty nejdůležitější věci, zůstane vám spousta prostoru na ty méně podstatné. Nedodržíte-li toto pořadí, větší „kameny“ do programu nikdy nevměstnáte.

Ne že by na tom nebyl kus pravdy, jenže… Učitel s námi nehraje fér. Přinesl si jen pár velkých kamenů, o nichž věděl, že se mu do sklenice vejdou. Co ale se šutry, které do vaší nádoby chce přidat šéf, přátelé nebo někdo z rodiny?

Jak říká Oliver Burkeman ve své knize Čtyři tisíce týdnů: „Skutečný problém organizace času v dnešní době nespočívá v tom, že neumíme dávat přednost velkým kamenům. Potíž tkví v tom, že kamenů je moc. Naše kapacita je omezená a těch kamenů je moc.“

A tak Bůh, Bible a taky Mojžíš ilustraci se sklenicí realisticky překreslují. Žalm 90, který najdete v Bibli ve Starém zákoně, začíná slovy: Modlitba Mojžíše, muže Božího. A taky muže, který věděl, co to znamená nestíhat; jaké to je, když je toho na vás moc.

Říká Bohu: Panovníku, u tebe jsme měli domov v každém pokolení! Než se hory zrodily, než vznikl svět a země, od věků na věky jsi ty, Bože.

Od věků až navěky… Víte, kdy nastává zlom, že se stáváme otroky hodinek a času? Když přestaneme věřit v posmrtný život. Pak se snažíme narvat všechno sem, na tuhle stranu věčnosti. Práci i zážitky. Pronásleduje nás strach: co když něco nestihnu, co když o něco přijdu?!

Mojžíš si uvědomuje kontext našeho života. Nejde o něco mezi narozením a smrtí. Jedná se o větší příběh. Generace za generací, od věků na věky – a Bůh uprostřed. Bůh, který není jedním z kamenů v naší sklenici (třebas ten největší), ale je skálou, na které naše sklenice stojí a získává stabilitu. Když uvidíme život v těchto konturách, objevíme smysl té naší sedmdesáti… osmdesátileté chvilky, kterou strávíme na téhle straně věčnosti.

[Lidé] jsou jak tráva, která odkvétá hned ráno: zrána rozkvete a už odkvétá, večer uvadne a uschne (Žalm 90,5-6).

V pár slovech? Smiř se s tím, tvůj čas je omezený. Tvoje kapacita je omezená.

Proto Mojžíšova modlitba: Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce (Žalm 90,3-6).

Nauč nás… protože to neumíme. Ty nás to nauč… protože sami to nezvládneme. Nauč nás počítat… pomoz nám uvědomit si, že naše kapacita je omezená.

Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce.

To je výsledek: moudrost srdce. Budeme dělat moudřejší, a tudíž lepší rozhodnutí.

Latinské sloveso „rozhodnout“ (decidere), znamená také „odříznout“, jako bychom odkrajovali a odkládali alternativy. Musíme si přiznat, že se nevyhneme těžkým rozhodnutím, které kameny nechat spadnout na zem, které lidi zklamat, kterých hýčkaných ambicí se vzdát, v kterých rolích selhat.

Jak si všímá Burkeman: „Třeba není možné, abyste si udrželi svoji současnou práci a zároveň trávili dost času s dětmi; možná si v týdnu uděláte dostatek času a vyslyšíte volání svého tvůrčího ducha, pak ale nikdy nebudete mít doma zvlášť naklizeno nebo nestihnete cvičit tolik, kolik byste měli, a tak dál.“

Na první pohled to zní strašidelně. Ale už na druhý pohled to přináší obrovskou úlevu. Konečně můžete přestat se selhávajícím sebemrskačstvím, kdy se obviňujete, že nemáte čas na všechno, co chcete dělat nebo co od vás očekávají ostatní.

Co kdybyste si napsali na kousek papíru větší kameny ze své sklenice? Vejdou se všechny? Upřímně, mají se všechny vejít?

Co kdybyste do třídění vašich šutýrků pozvali Boha?! Co kdybyste se alespoň následujících sedm dní modlili Mojžíšovu time managementovou modlitbu? Bože, nauč mě počítat moje dny, ať získám moudrost srdce!

Tabita 3/2022