Hana Martináková
Také vám záleží na tom, co se dostává k uším a srdcím žáků a jakým vzorem je jim učitel? Tyto otázky si kladli členové týmu Školy pro Život, která je jednou ze služeb Křesťanské akademie mladých, z.s. Do jejich aktivit spadá i péče o Síť křesťanských učitelů, která sdružuje asi 500 křesťanských pedagogů, lektorů a nadšenců, kterým hoří srdce pro mladou generaci.
Škola pro Život podporuje křesťanské učitele a lektory ve školách, pro které pořádá akreditované vzdělávací kurzy. Vytváří preventivní a etické programy pro školy a pomáhá formovat charakter žáků a studentů skrze programy Duchovního dědictví. O činnosti Školy pro Život se můžete více dozvědět na webových stránkách www.skolazivot.cz .
Síť křesťanských učitelů (SKU) usiluje o spojení evangelikálních křesťanů a posílení křesťanského vlivu v českém školství. Napomáhá propojení křesťanů působících ve školách (networking), poskytuje informační servis nejen na webu www.situcitelu.cz, ale i rozesíláním newsletteru registrovaným členům s podnětnými odkazy a pozvánkami. Poskytuje nástroje pro výuku, např. nové metodiky, prezentace, videa a pracovní listy. Podporuje vzdělávání učitelů skrze konference Křesťan za katedrou, workshopy, webináře, e-learning a Daniel akce.
Žije, nebo ne? (zkušenost lektora Školy pro Život)
Výpadek spolupráce na školách, kde běžně lektoruji 4-8 programů, byl znatelný. Dostal jsem se na tři nové školy, kde jsem ještě nebyl. Na všech jsem musel lektorovat v roušce, což je velice nepříjemné. Zajímavá zkušenost byla s online lektorováním na téma Sex, Aids a vztahy. Jedna třída se zaměřila na to, že jsem křesťan, že jsem ženatý a jejich osobní otázky mě vedly ke svědectví o víře v Krista. Skvělý zážitek bylo lektorování pilotáže programů Vánoce a Velikonoce a Bible pro 2. a 3. třídu. Po skončení programu o Bibli se jedna dívenka zeptala: “A jak to teda dopadlo s tím Ježíšem? Žije, nebo ne?”
Propojení lektorů s církví a mládeží funguje! (zkušenost lektora Školy pro Život)
- · Těsně před dalším uzavřením škol se díky Bohu podařilo zrealizovat setkání, které mělo velmi zajímavou dohru. Sešel jsem se se skupinkou studentek ohledně jejich studia na VŠ. Diskuse se vyvinula naprosto neočekávaně. Postupně se totiž ukázalo, že většina děvčat si pro své budoucí studium předběžně vybrala obor, který po nich požadovali jejich rodiče, nikoli takový, jaký by chtěly studovat ony samy. Když jsem se jich zeptal, jak se v tom cítí, začaly se sdílet víc do hloubky o svých vztazích s rodiči, a nakonec skončily v slzách. Na to jsem se mohl sdílet s vlastním příběhem, jak jsem si musel probojovat nejen svou cestu ke studiu a zaměstnání, které jsem chtěl dělat, ale také ke křesťanské víře. V návaznosti na naše setkání navíc přišly s nápadem využít distanční formu výuky k uspořádání besed s hosty z různých oborů, o jejichž studiu letošní maturanti uvažují. Velmi cenné na těchto online besedách bylo to, že pozvání přijali hosté, kteří byli nejen skutečnými odborníky ve svém oboru, ale většina z nich byli křesťané, kteří se mohli nenásilnou formou na základě svých vlastních zkušeností sdílet o své křesťanské víře, postojích a hodnotách odrážejících se např. právě v jejich profesích.
- Jedna mládežnice z našeho sboru mne před Vánoci kontaktovala s obavou, že její spolužačka má poruchu příjmu potravy. Společně jsme tedy celou situaci prodiskutovali. Rozjel se poměrně náročný proces rozhovorů a následných kroků směřujících k zajištění jak vhodné zdravotní péče, tak i podpory ze strany školy a snahy o komunikaci s rodiči. Nabídl jsem proto tomu děvčeti možnost videohovorů za účasti její spolužačky a ona tuto nabídku naštěstí přijala. K velkému překvapení došlo po dvou videohovorech k průlomu, děvče začalo postupně jíst různá jídla, přibírat a přestalo se každodenně vážit.
Jak zvládat těžkosti (zpětná vazba třídní učitelky na program)
+ klidné, ale zároveň důsledné vedení celé hodiny panem lektorem
+ připravená prezentace s možností hlasování a odpovědí
+ dostatek prostoru na jednotlivé otázky
+ obohacení vlastními zážitky a zkušenostmi pana lektora a dětí
+ příjemná atmosféra ve virtuální třídě a pocit důvěry dětí
+ možnost navázat v dalších předmětech (2. den jsme využily stejné téma v rozboru básně E. Frynty „Život je pes, a proto není, rozhodně není pro kočku“, dnes ve vlastivědě a ve výtvarce: „Boj s pandemií – jak to vidím a cítím já“ – zachytit změny v běžném životě, které pandemie přinesla.
Pokud máte ve svém okolí křesťanské pedagogy a činnost Školy pro Život nebo Sítě křesťanských učitelů Vás zaujala, prosím, předejte jim odkazy na naše webové stránky, aby se mohli registrovat do SKU nebo nás kontaktovat.
Hana Martináková, komunikace oddělení Škola pro Život, www.skolazivot.cz
Tabita 3/2021