Luba Šťastná
Šli jsme s manželem prohřátou lesní loukou, když mi najednou říká: „Cítíš to? Takhle voní léto“. Trochu mě to zarazilo, protože mám často dojem, že čich není nejpoužívanější smysl mého muže, ale hned jsem se přidala: „Ano, přesně tak, to je vůně léta.“ Asi každý víme, jak léto voní, ale přitom – co je léto?
Léto je časový údaj. Konkrétně v roce 2014 začalo 21. června v 12:51 hod a skončilo 23. září ve 4:29 hod. Začíná letním slunovratem a končí rovnodenností. Kdyby se nás někdo zeptal, jak voní hodina nebo minuta, asi bychom si ťukali na čelo. Cítíš, takhle voní deset minut … J Ale jak voní léto, víme všichni. Jak to? Protože s létem máme spojené zážitky. A tak někomu voní léto jako čerstvě usušené seno, jinému jako prosolená mořská pláž, dalšímu se vybaví „vůně“ řeky Sázavy … Ty uvozovky nejsou tisková chyba, ale vyjádření nejistoty, zda voda v Sázavě voní či nikoliv. Pro mě voní. Voní mi, i když je špinavá. Mně voní i oblečení prosycené kouřem ohně. „Smrad“ ohniště mi totiž připomíná probdělé noci s kamarády, tábor, přátelství, místo, kde mě lidé měli rádi …
Vím také, jak voněl můj táta, i když to byla směs sice dobré kolínské, ale též množství vykouřených cigaret. Ale byl to někdo, kdo mě miloval a kdo mně prostě voněl. Vím, jak to „vonělo“ u babičky, i když si dávala proti molům do skříní cigaretové nedopalky.
Zato „vůně “ nemocnice asi nikomu příjemná není, i když je to „vůně“ čistoty.
Prostě názor na to, co voní a co ne, je závislý hlavně na našich zážitcích, na vztahu, na tom, co se s tou vůní pojí.
V Bibli je napsáno, že máme být Kristovou vůní. Co si pod tím představit? Jak voněl Ježíš? Víme, že se často pohyboval v prostředí rybářů. Že bychom ale měli trávit co nejvíce času v rybárně, abychom voněli stejně, asi není ten správný výklad.
Kdo cítil, jak „voněl“ Ježíš, tak si vybavil to, co s ním prožíval. Vybavil si, jaký Ježíš byl, jak miloval, pomáhal, jednal … Pokud máme být Kristovou vůní, tak jde o to, aby se tomu, kdo nás zná, vidí, cítí, nějakým způsobem objevil obraz Ježíše, obraz Boží lásky. Aby mu vzpomínka na nás a na situace, které s námi prožil, připomněla Boží lásku.
Buďme těmi, kteří jsou lidem příjemní, kteří příjemně voní.
Tabita 2015/2