Lucie Zídková

Bohoslužby jsou místem, kde má člověk možnost potkat lidi, se kterými by se za normálních okolností nejspíš nesetkal. Jednou z nich je i Jana. Nejmladší dcera kazatele, se kterou mám společného asi tolik jako kakao s kečupem. Zatímco já mám své dny pevně sešněrovány životem středoškolské učitelky matematiky, ona opustila jistotu trvalého příjmu v reklamní agentuře, aby se mohla věnovat umění na plný úvazek. V jejích rukách se v krásné šperky mění jak nábojnice, tak i staré, již nepoužitelné malé žárovičky. Na Fléru ji najdete pod jménem Intro. 

„Ahoj, viděla jsem tvoje video na Fler TV. Je fakt super!“ Společnými silami otvíráme velkou truhlu plnou rytířů, panenek či didaktických hraček, které rozvíjejí jemnou motoriku dětí. Všechno to bohatství nese její rukopis. Teď je třeba vše přenést na koberec, kde si hrají nejmenší účastníci shromáždění.

„Děkuju…“ Jana vykouzlí na tváři tajemný úsměv, u nějž nikdy nevím, jestli má blíž ke křehké víle či sebevědomé Amazonce, a vezme do ruky posledních pár kostek. 

„A mělo to nějaký dopad v prodejnosti?“ 

„Ale jo, mělo. Před Vánoci jsem se od šicího stroje neodtrhla. Už jsem si říkala, aby to bylo za mnou. Teď je naštěstí klídek.“

„Stejně tě obdivuju. Moje schopnosti něco ušít končí u polštáře a zkrácení závěsů. Teď jsem se rozčilovala, když jsem vyráběla Twister. Teda řeknu ti, našívat těch čtyřiadvacet koleček, to jsem si dala. Já jsem ráda, že ušiju něco jakž takž rovně, natož snažit se šít dokolečka…“

„To máš jednodušší, když na to vezmeš barvu… Aspoň já jsem to Michalovi kreslila barvou – a bylo to docela rychle.“

Shromáždění pomalu ale jistě začínalo, a tak jsme se obě vydaly ke svým místům. Já však musela přemýšlet nad její poslední větou. Barva na textil. No jo. Jak je možné, že mě to nenapadlo? Vždyť je to tak jednoduché.

Jak často se mi stává, že vymyslím nějaké „úžasné“ řešení, které je v konečném důsledku úplně na nic. Kdybych se zeptala odborníka, mohla bych si ušetřit spoustu času, energie a výsledek by byl mnohem lepší. 

Ája – nejlepší učitelka matematiky, kterou znám – mi vždycky dobře poradí, jak vylepšit své hodiny, abychom se všichni společně nenudili. Helenka je odborník na obchodní korespondenci – kdybych nebyla líná se zeptat, mohla jsem si ušetřit dlouhé hodiny zkoumání ČSN normy. Pokud potřebuji uvařit to nejlepší zelí pod sluncem, musím se zeptat svojí maminky. Jany se budu muset zeptat, jakou používá barvu na textil. A jak najít to pravé místo ve svém životě? Tak na to se budu muset nejspíš zeptat Boha.