Barbora Jeřábková
Neotřelé umělecké činnosti pro děti s trochou inspirace slavnými umělci
Pod pojmem výtvarné činnosti se jako první každému určitě vybaví pastelky a papír nebo něco velmi podobného. To zná každé dítě a každý rodič a je to velmi vděčná a užitečná záležitost. Pokud by ale rodiče chtěli dětem výtvarné činnosti nějak ozvláštnit a rozvinout, je možné přemýšlet i za hranicemi papíru či plátna. Blíží se zima a počasí je v dnešních dnech často nepřívětivé. O to více se hodí mít v rukávu nějaké kreativní nápady, jež bude možné vytvářet v pohodlí domova, případně i v zimě venku. Ať už se budete věnovat čemukoliv, využívejte propojení i s jiným oborem – například s ekologií, vědou apod. Všechny činnosti si samozřejmě můžete zkoušet spolu s dítětem, a tak si užít příjemný společný čas.
Pokud si vzpomenete na můj předchozí článek, vysvětlovala jsem, že pro dítě je mnohem důležitější proces tvorby nežli výsledek. Od toho se odvíjejí i následující tipy.
Land art
Děti si dovedou udělat skvělou hračku i z kamínku, lístečku nebo hroudy bláta. Při pobytu v přírodě můžeme tyto přírodniny využít i k vytváření tzv. land artu. Jedná se o uznávaný druh umění, kdy umělec pracuje s přírodou a exteriérem. Land art je charakteristický svou pomíjivostí. Děti dovedou být v takovém tvoření velmi vynalézavé. Můžete jim navrhnout, aby vytvořily obrázek z toho, co najdou, nebo ozdobit například strom, pařez, kámen, nějakou plochu… Děti budou hledat kolem sebe, co je zajímavé, a třeba si i všimnou toho, co by za jiných okolností přešly. V rámci takových aktivit se dá snadno přejít třeba k různým domečkům pro zvířátka, které mohou být skutečně funkční – například budky pro ptáčky či včelky samotářky. V zimě určitě zvířátka ocení i nějaké dobroty – i z nich se dá udělat pomíjivé umění. Vše se dá přirozeně propojovat a vymýšlet i celé projekty.
Land art je možné tvořit v průběhu celého roku. Blíží se zima, sníh nebo rampouchy jsou samozřejmě výborným materiálem. Z ledu, do kterého se dají zamrazit i různé předměty, se dají třeba pomocí formiček vytvořit zajímavé venkovní ozdoby a dekorace. Na sníh se dá malovat vodovkami. Určitě není na škodu si s dětmi před nebo po vlastním tvoření prohlédnout díla slavných land artových umělců, jako je třeba náš Ivan Kafka nebo můj oblíbený Andy Goldsworthy.
Hledání tvarů
Pokud ještě zůstaneme na chvíli venku, můžeme si připomenout i našeho umělce Vladimíra Boudníka, který obcházel domy a zdi a v jejich oprýskaných omítkách hledal všelijaké tvary, které pak dokresloval. Vedl k tomu i kolemjdoucí. Bylo by asi poměrně problematické kreslit na cizí domy, ať by byly sebevíce oprýskané. Ale tvary se dají hledat tímto způsobem i kdekoliv jinde. Určitě i na chodnících a cestách, na které se dá kreslit křídou anebo klacíkem. Každá díra, skvrna, mech nebo louže mohou něco připomínat. Kolik takových obrázků najdete třeba za tři minuty? Podobně mohou děti hledat i ve skvrnách, které si samy vyrobí, např. frotáží (technika, kdy se přiloží papír na povrch a měkkou tužkou či pastelkou se lehce papír pokreslí, takže struktura pod ním vyvstane), kterou mohou skenovat všechny možné povrchy ve svém okolí. Nebo cákance vodovými barvami, které třeba vypadají jako nějaká rostlina nebo zvíře. Tajuplně mohou působit symetrické skvrny, které vnikly otiskem při přeložení papíru napůl. Další způsob může být husté počmárání papíru tužkou poslepu a ve změti čar lze opět najít mnoho schovaných věcí.
Propojení výtvarné činnosti s hudbou a zvukem
Zkuste někdy spojit hudbu s výtvarným projevem. Na tyto činnosti je nejvhodnější hudba instrumentální, například klasická – tím se děti mohou seznámit i s díly slavných hudebních skladatelů, která by si asi jen tak neposlechly. Děti mohou zkusit hudbu kreslit – vytvořit abstraktní obrázek vyjadřující jejich pocity z hudby a jak na ně hudba působí. Takto malovali i někteří umělci, například František Kupka nebo Vasilij Kandinskij. Při hudbě může tančit a při tom dělat stopy barvou na papír či tkaninu, ovšem to již vyžaduje náročnější podmínky. Méně náročnou variantou je tanec pouhýma rukama, které drží třeba pastelky nebo křídy, a pokud se na to použije velký balicí papír, dítě se při tom i náležitě vyřádí. Na počítači lze dítěti ukázat oscilogram, který se na některých programech zobrazuje při přehrávání hudby, a můžete s ním jeho dílo porovnat. Pozor ale, aby tím dítě nebylo dopředu ovlivněné.
Velmi inspirativní je dílo našeho umělce Milana Grygara, který propojoval malbu a kresbu se zvukem všemi možnými způsoby. Různými předměty namočenými do barvy do papíru ťukal, cinkal, bubnoval konečky prstů. Dokonce vytvářel speciální obrázky, které pro hudebníky mohou fungovat jako noty (v závislosti na osobní interpretaci a vnímání hudebníka). Ačkoliv se to nám dospělým může zdát být skoro až nesmysl, věřím, že děti by s tím takový problém neměly – zahrát či zazpívat obraz. Proč to nezkusit?
Práce s fotografií a videem
V dnešní době má téměř každý doma fotoaparát a počítač či tablet. V závislosti na vašich technických možnostech a dovednostech můžete s dětmi vyzkoušet fotografovat, nechat i dítě samo, ať fotí, například na procházce. Zimní krajina nabízí mnoho fotogenických scenérií. Pokud máte fotoaparát, na kterém lze nastavit dlouhou expozici, rozhodně vyzkoušejte kreslení světlem. V zimě máme výhodu, že tma je velmi brzy, a tak nemusíme nechat dítě ponocovat. Fotoaparát dáme na stativ či položíme na pevný povrch a nastavíme expozici na několik sekund. Fotíme za tmy. Dítěti dáme do ruky baterku nebo třeba svítící tyčinku a necháme jej ve vzduchu světýlkem kreslit, psát nebo prostě jen tak mávat. Toto se dá dobře propojit s pohybovou činností. Pokud je kreslících více, mohou se dohodnout každý na nějaké části obrázku či nápisu, což vyžaduje vzájemnou domluvu. Tak se děti zase učí spolupráci.
Pokud máte doma tiskárnu, vytiskněte někdy fotografie dítěte či jiných osob a nechte dítě, aby vystřiženou postavu či obličej dokreslilo dle vlastní fantazie. Legrace zajištěna!
Pokud ovládáte nějaký program na vytváření videí (stačí obyčejný Windows Movie Maker), můžete vytvořit i krátkou animaci stylem stop-motion. Jedná se o metodu animace, kdy „rozpohybujeme“ například nějaký předmět tím stylem, že jej vždy o kousek posuneme, vyfotíme, posuneme, vyfotíme. Tyto fotografie pak v programu seřadíme a načasujeme velmi rychle za sebou, čímž vznikne dojem pohybu. Takto vznikají všechny pohádky s postavami z modelíny nebo Pat a Mat apod. Nicméně mnohem jednodušší bude přímé natáčení videa. Členové rodiny mohou být herci, anebo si vytvořte nějaké loutky. Příběh dítě třeba zvládne vymyslet samo nebo ve spolupráci s rodičem či sourozencem.
Velmi inspirativní a naprosto fascinující videa má hudební skupina OK GO. Klip k písni „End love“ je vytvořený jako stop-motion.
Na mých webových stránkách www.barus.cz zase najdete mnoho animovaných videí, která vytvářely za mé asistence děti.
Malba hračkami
Již zmiňovaný Milan Grygar vynalezl malbu slepičkou na klíček. Tuto metodu rozvinul taktéž náš významný umělec Petr Nikl, který používá i různé další pohybující se hračky (záznamy tohoto malování najdete na YouTube). Je to určitě skvělý nápad, který děti nadchne. Pokud nemáte hračky, co se samy hýbou nebo je vám líto je špinit, je možné například přilepit fixu izolepou k autíčku. A děti určitě vymyslí i další vynálezy.
Jistě není třeba příliš vysvětlovat, že tyto činnosti jsou pro děti nejen zábavné a mnohdy opravdu fascinující, ale taktéž je rozvíjí v mnoha směrech. Věřím, že si při nich užijete mnoho zábavy a hezkých chvil! Příště vám ukážu nápady na různé výtvarné hry, které jsou často velmi legrační a které můžete hrát spolu s dětmi.