Daniel Voldřich
Prší. Příšerné počasí. Před pondělním pracovním procesem potřebuji pořádné povzbuzení. Pojedu poslechnout Písmo. Prima plán. Přijíždím, parkoviště pokaždé plné, příště půjdu pěšky.
Prokázat Pánovi poctu přišlo plno posluchačů. Prostředí posluchárny plní poměrně pestrá parta: pracující profese, penzisté, prťata, pubescenti, pedagogové, přeshraniční přátelé. Pořádný počet! Počítám přibližně pětkrát pětadvacet postav.
Pastor přichází, pronese počáteční požehnání, pak prezentuje připravený program. Pár přátel přichází pozdě. Pak půdorys pódia plní pět pěvců, prostorem plynou působivé písně. Publikum pilně poslouchá, pár posluchačů povstalo, pějí písně Pánu. Poté pastor pozval potomstvo před pódium. Prckové pozorně poslouchají pozoruhodné psí příhody, přitom pozorují poutavou projekci.
Pak přichází pravidelný proslov před polednem. Poklidný pastor pročítá Písmo. Pečlivá příprava přináší publiku ponaučení. Principy pradávných proroctví, pravidla přikázání. Pro pestrý poslech prokládá pastor povídání příhodami po památkách Posázaví proložené promítáním. Promluva pokračuje poučným příběhem. Pastorova precizní práce přináší pointu: pravda, poslušnost, poděkování.
Publikum povstalo, pastor pozvednul paže, pak požehnal pokojem. Poté připomenul předpolední posezení, pozval pozřít prvotřídní pití, prima pamlsky, přátelsky poklábosit. Pivo prý příště. Party přátel poklidně povídají, prubují přinesené pochutiny, probírají problémy.
Přemýšlím, přemítám předchozí projev. Prostě poklekám, přibíjím přestoupení, pýchu. Přitom pokora, pokání. Pak přichází procitnutí. Přichází pokoj! Proč? Protože patřím Pánu.
Počasí překvapilo, přestalo pršet. Příjemné paprsky prozářily poklidné poledne.
Tak schválně – tipnete si, kolik slov na písmeno p bylo zapotřebí k pidipovídce?
Tabita 2/2023