Lucie Krumphanzlová (studentka oboru mediální studia na FSV UK v Praze)
Dezinformace, hoaxy, fake news… Kolikrát za poslední půlrok jste o těchto zvláštních pojmech četli nebo slyšeli? A kolikrát jste četli nebo slyšeli samotné dezinformace, hoaxy nebo fake news? Na druhou otázku už možná nebude tak snadné odpovědět.
Abychom se o to mohli alespoň pokusit, je nutné vědět, o čem je řeč. Úplně první věc, kterou je potřeba si ujasnit, se může zdát směšná: co je to pravda? Ať už to ale vypadá jakkoliv nesmyslně, rozlišení mezi pravdou a lží vůbec není samozřejmostí. Pohybujeme se v post-pravdivém světě a ve společnosti tzv. alternativních faktů. A cože to mají ta alternativní fakta, případně alternativní pravda, být? Jednoduše řečeno lež. Složitěji řečeno fenomén, kdy fakta a hledání pravdy nehrají klíčovou roli, ustupují do pozadí, protože rozhodující slovo mají emocea lži. To je třeba mít na paměti, když (zejména na internetu) narážíme na emotivní, šokující a neuvěřitelně znějící zprávy. Protože právě takové zprávy lži (tedy ona „alternativní fakta“) často obsahují.
Tyto lživé a záměrně nepravdivé informace šířené s cílem oklamat či manipulovat příjemce se označují jako dezinformace. Význam pojmů hoax (podvod, trik) a fake news (falešná zpráva) je velmi podobný a všechny se řadí mezi informační poruchy, které mohou vést ke ztrátě schopnosti významné části populace akceptovat sdílenou představu o realitě. Další komplikace přichází s tím, že jsme takřka neustále obklopováni nadměrným množstvím informací a naše schopnost rozlišování je tak kvůli informačnímu přetížení oslabena.
A co praxe? Jak poznat, že jsme narazili na dezinformaci? Někdy nám stačí letmý pohled, často je to ale obtížnější. Není totiž výjimkou, že sami dezinformátoři označují druhé za dezinformátory. Boj s dezinformacemi tak mnohdy připomíná boj s větrnými mlýny. Můžou mít totiž podobu článků, příspěvků na sociálních sítích, řetězových e-mailů, ale i zmanipulovaných fotografií nebo dokonce videí (tzv. deep fakes). Přesto existuje několik bodů, o které se můžeme opřít, když narazíme na podezřelý obsah:
- Zdroj
Kdo informaci píše/sdílí a jaké k tomu může mít důvody (nesleduje tím náhodou svůj ekonomický či politický zisk?)? Cituje autor nějaké zdroje a jsou tyto zdroje důvěryhodné?
→ Dezinformační weby mnohdy autora neuvádí.
→ Objevují se podvodné weby, které se vydávají za oficiální weby důvěryhodných médií.
- Titulek
Odpovídá téma titulku zbytku článku? Nedělám náhodou závěry už po přečtení titulku bez toho, aniž bych si přečetl/a celý článek?
→ Dezinformační weby mohou v titulcích používat velká písmena a silná slova (odhalení, konečně pravda apod.), titulky také bývají velmi dlouhé.
- Datum
Jaké je u článku uvedeno datum? Dá se datum informace nějak ověřit?
→ Dezinformátoři často šíří několik let staré události a články, ale navozují dojem, že jsou aktuální. - Ověřitelnost
Je možné informaci dohledat i jinde? Píšou o tom důvěryhodná média?
→ Dezinformátoři běžně šíří „exkluzivní“ informace (jen já znám pravdu, tohle vám všichni tají atd.). - Gramatika
Nejsou ve článku gramatické chyby? Nejsou některé výrazy mnohokrát opakované?
→ Dezinformační obsahy bývají plné překlepů, gramatických chyb a expresivních výrazů. - Emoce
Cílí zpráva na emoce? Používá expresivní a hodnotící výrazy? Co ve mně vzbuzuje?
→ Dezinformace mají často za cíl vzbudit v nás negativní emoce (naštvání, pobouření, nenávist, ukřivděnost).
→ Pokud něco zní neuvěřitelně, dost možná to neuvěřitelné je. - Kritický přístup
Není článek příliš subjektivní a jednostranný? Jaké jsou jiné názory na tuto problematiku?
→ Přirozeně vyhledáváme informace, které zapadají do našeho názorového rámce a utvrzují nás v našem přesvědčení. - Fact-checkingové weby
Nevím si rady?
→ Existují weby, které se věnují tzv. fact-checkingu (ověřování konkrétních tvrzení a vyvracení dezinformací). Je možné, že už danou dezinformaci vyvrátily. Příklady takových webů: www.manipulatori.cz , www.demagog.cz nebo www.hoax.cz nebo projekt Ověřovna Českého rozhlasu na stránkách www.iRozhlas.cz
Vyznat se ve světě rychlých, všudypřítomných a různě kvalitních informací vůbec není snadné. Těchto osm bodů vás jistě takříkajíc nespasí, ale pokud si při střetnutí s dezinformací vzpomenete alespoň na jeden nebo dva, určitě vám nebudou ke škodě. Tak hodně štěstí do boje a nezapomeňte se opásat pravdou!
Tabita 2/2022