Petr Plaňanský

Pojďme se dnes spolu projít tajuplnou krajinou roztodivných homolí, kuželů
a báboviček. Naše kroky tentokrát zamíří do oblasti oblíbené mezi rogalisty
a paraglidisty, a tak trochu pozapomenuté mezi milovníky hor. Jistě již správně tušíte, že jde o malebné České středohoří. To je rájem pro turisty, kteří mají rádi náročnější a strmější výstupy, ale i lovce vrcholů s prominencí vyšší než 100 metrů.

Oblast leží v těsném (jižním) sousedství Krušných hor a rozkládá se mezi Louny
a Českou lípou. Jde o pozůstatek dávného řádění magmatu Oháreckého riftu, díky čemuž máme nádherný pás vyhaslých sopek a hřbetů nejrůznějších tvarů.

Krajina je známá nejspíš i tím, že jejím nejvyšším bodem je vrchol Milešovky (837 m. n. m.), která nabízí kruhový rozhled (z rozhledny). Milešovka je největrnější horou na českém území, neb bezvětří je zde pouze osm dní v roce.
Na vrcholu funguje malá restaurace, jejíž služby uvítá každý, kdo se za větrných či chladných dní vyškrábe až na samotný vrchol (při plánování si zjistěte, zda restaurace má ten který den skutečně otevřeno).

Půvabná a velice členitá krajina se dá navštívit na „skok“ či se dá bez problémů naplánovat i několikadenní putování. Nabízí nejenom nádherné (a někdy i značně náročné) výstupy, nýbrž i různé historické památky – namátkou třeba hrad Kostomlaty či zřícenina hradu Kalich (Žižkova hrádku na stejnojmenném vrcholu), případně historická centra kdysi slavných měst, která obklopují oblast.

My zamíříme tentokrát na jihozápadní výspu CHKO, tedy severně od města Louny. Konkrétně se vyšplháme na Srdov a Oblík a posléze navštívíme Ranou, která je svým tvarem nepřehlédnutelnou ikonou oblasti.

Pokud pojedete autem, můžete ho ponechat u Mnichova, našeho východiska prvního výšlapu. Budete-li využívat železnici či autobusy, patrně budou vaším východiskem Louny či některá z přilehlých vísek, kam vás zaveze autobus místní dopravy.

My tedy vyrážíme z Mnichova po zelené značce, která nás dovede do sedla mezi Oblík a Srdov. Zde se rozhodneme, kam dříve. Pokud budeme pokračovat po zelené, pak vyšplháme nejprve na Oblík. Nicméně Srdov bych rozhodně nevynechával, protože poskytuje možná ještě zajímavější rozhled než Oblík. Takže jistě stojí za to seběhnout a vydat se na i protilehlý vrchol. Ze sedla na Srdov vede neznačená stezka přes pastvinu a vrcholový výšvih vede sice přes skaliska, ale s opatrností je dobře schůdný. Přes vrchol se dá pokračovat na Brník a neznačenou cestou seběhnout dolů a vrátit se k naší výchozí pozici.

Posléze je možné popojet autem na parkoviště přímo pod Ranou a vystoupat na tento nádherný hřbet, z něhož východním směrem můžeme obdivovat trojici vrcholů Brník-Srdov-Oblík a směrem západním pak vrchol Milé.

Mimochodem, příští rok v březnu uplyne 50 let od vyhlášení Chráněné krajinné oblasti České středohoří, proto doporučuji vyrazit do oblasti ještě letos, než se
o ni strhne mediální zájem.Tabita 1/2025