Luba Šťastná

Připravované číslo této Tabity bylo krásně srovnané do jednoho dokumentu, připravené na druhou korekturu před tím, než se okrášlí grafikou a rozletí se k vám. Když jsem se na jeho stránky dívala, říkala jsem si: „Je to takové pěkné, učesané, povzbuzující číslo. Krásně nám to časově vychází, prostě spokojenost“.

Když najednou …

Nejednou vše bylo ve světě jinak. Byl čtvrtek 24. 2. 2002. Ruská vojska vstoupila na Ukrajinu a k nám zavál pach války. Cítila jsem zděšení, strach, úzkost a přemáhaly mě další zoufalé pocity. Navíc mi začala připadat spousta věcí zbytečných, pomíjivých. Co má cenu? Co mohu dělat, aby to mělo cenu? A vůbec, má cenu rozesílat Tabitu tak, jak je připravená? Bude to někoho zajímat? Co se dá dělat?

Uplynul týden a už vím, co se dá dělat.

Můžu se modlit. Zní to jako fráze, ale já si více než kdy jindy uvědomuji, jak úžasná věc to je, když všechno to hrozné, co se děje, mohu přinášet Bohu. Mohu se modlit za lidi, kteří jsou v nebezpečí, za matky, které k nám přicházejí, za vojáky, kteří si svůj úkol nevybrali, za mocné, kteří musí rozhodovat, za lidi, kteří prožívají strach a úzkost, za trpící, za truchlící…

Mohu pomáhat. Je teď tolik možností. Že nejsem schopná velkých věcí? Můžu dělat malé. Pohlídat děti, uvařit kávu, sehnat kočárek, povzbudit pohledem…

Mohu se rozhodnout, že nebudu hubovat na to, co mi schází. Že je dražší plyn, benzin, chleba? Chci se učit děkovat, i když bude chleba méně namazaný, než bych si představovala.

A hlavně. Můžu, nebo spíš musím, si seřadit priority. Je krásné žít, mít rodinu, přátele přírodu, domov.  A je ještě krásnější žít s Pánem. Je dobré moci prožívat Boží pomoc, Jeho lásku, Jeho ochranu i vedení. Ale nejdůležitější je vědět, kam půjdu, až odtud odejdu. Vědět, že i za mě zemřel Ježíš. Že zemřel, abych já mohla žít věčně.

Tak chci žít naplno. Chci naplno prožívat dny, které jsou mi dány. Chci se naplno radovat, ale i plakat s plačícími. Chci naplno sloužit tím, co mám. Podle svých možností a schopností.

Chci ale též naplno očekávat, že Pán pro mě připravil to, co slíbil. Život s Ním, život věčný.

Jan 3:16  Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Psáno 4.3.2022

Tabita 1/2022