Karel Řežábek, vedoucí kurzů partnerských vztahů JedenPlusJedna

Nikdo nehraje tak významnou úlohu v naplňování specifických potřeb nás mužů jako naše partnerky. Jaké jsou základní potřeby muže ve vztahu k ženě?

Potřebuje být obdivován a oceňován

 „Jeníčku, ty jsou krásné. Udělal jsi to úžasně.“ Když si Mařenka na terase prohlížela truhlíky na květiny, které její manžel právě vyrobil, oči jí hořely nadšením. „Máš vážně talent.“

„Bavilo mě to,“ řekl Jeníček, „ale není to zas nic světoborného.“

„To se tedy, miláčku, podceňuješ. Jsi fakt dobrý.“

Jeníček to nedal najevo, ale Mařenčinu chválu si vychutnával. Šel by za ní jak žíznivý za pramínkem vody.

Být oceňován je prvotní mužova potřeba. Jak bylo řečeno, poměřuje svoji hodnotu svými úspěchy, velkými i malými, a potřebuje, aby byly uznávány. Ženina potřeba obdivu a ocenění je jistě rovněž důležitá, ale málokdy je tak silná.

Když žena hledá ocenění, pravděpodobněji spíše chce, aby jí někdo rozuměl a potvrzoval. Pokud jde o to, jestli člověka někdo obdivuje, je mezi muži a ženami závažný rozdíl. Muži odvozují svou hodnotu spíše z toho, co dělají, kdežto ženy svou cenu odvozují spíše z toho, kým jsou.

Podívejme se na to takto. Když se ženě od jejího partnera nedostává obdivu, má tendenci být více motivována, aby si ho zasloužila. Pokud se ale muži od partnerky nedostává obdivu, začíná ztrácet motivaci k tomu, aby se snažil. Bez pocitu, že je obdivován, se mužova energie vyčerpává. Brzy se cítí nedostatečný a neschopný poskytovat podporu. Když muži nejsou obdivováni, ztrácejí vůli dávat. Nemáte ponětí, jak je kritický výrok pro osobní sílu vašeho partnera škodlivý. Když není obdivován, reaguje stejně jako vy, když vám upírá vaše pocity. Je to demoralizující. Někdy se žena mylně domnívá, že když partnerovi odepře své ocenění, bude se víc snažit. To ale u muže nikdy nefunguje. Palivem, jež ho udržuje v chodu, je obdiv. Dává mu sílu.

Než ale začnete svého partnera zahrnovat pochvalnými slovy, musím vás na něco upozornit.

Nikdy svůj obdiv nepředstírejte. Když budete manželovi prostě jen říkat lichotivá slova, můžete nadělat víc škody než užitku. Aby měla chvála nějakou cenu, musí opravdově odrážet vaše pocity.

Potřebuje mít vlastní prostor

Jednou Mařenka vtrhla k Jeníčkovi do pracovny, aby věděl, že už je doma. Právě se učil na státnice. „Jak ti to jde?“ zeptala se, vklouzla mu za psací stůl a objala ho kolem krku.

Jeníček seděl téměř nehnutě a psal si poznámky na list papíru. Tak to Mařenka zkusila znovu: „Jak ses dneska měl?“

Tentokrát jí odpovědí bylo Jeníčkovo slabé: „Mmhmm“.

„Vůbec bys nevěřil, co mě dneska všechno potkalo…“ začala Mařenka vyprávět.

Jeníček ji ale přerušil: „Nech mě chvilku, ano?“

Mařenka vyšla z místnosti a cítila se hrozně odmítnutá. „Proč není rád, že mám o něj takový zájem?“ říkala si v duchu. „Kdyby mě takhle pozdravil, všeho bych nechala, ať bych dělala cokoliv.“

Muži a ženy se odlišně vyrovnávají se stresem. Podle Johna Graye, autora knihy Muži jsou z Marsu, ženy jsou z Venuše, se muži vyrovnávají se stresem tak, že „se soustředí a stáhnou, kdežto ženy jsou stále vzrušenější a emocionálně zaujatější. V takových chvílích potřebuje muž k tomu, aby se cítil dobře, něco docela jiného než žena. Muž se cítí dobře, když problémy řeší, kdežto žena, když o nich hovoří.“

Kdykoliv je muž pod tlakem (blíží se důležitá uzávěrka, někdo na něj vyvíjí tlak v práci apod.), potřebuje prostor, aby se se stresem mohl vyrovnat svým vlastním způsobem. V takových chvílích začne být duchem nepřítomen, nereaguje, je ponořený do sebe a roztržitý. Na rozdíl od žen muži většinou nechtějí o situaci mluvit, nechtějí, aby je ženy objímaly nebo utěšovaly. Když už, tak až poté, co už měli dostatek času sami pro sebe. 

Když se budete pokoušet partnera předčasně odpoutat od jeho problému, dostane se vám jen zlomku jeho pozornosti, stejně bude dál přemítat nad tím, co mu leží v hlavě. Výborné je zeptat se třeba: „Je teď vhodné, abych tě přerušila?“ a on může odpovědět: „Ještě potřebuji pět minut“ nebo „Rád bych se odreagoval a podíval se nejdřív na zprávy.“

Součástí mužovy potřeby autonomie je jeho potřeba mít čas na přeskupení myšlenek. Někdy si ženy stěžují, že s nimi jejich partner ihned poté, co přijde domů z práce, nemluví o tom, jak se měl. Jenže on si chce nejdřív přečíst noviny nebo si na chvíli zalézt, zkrátka něco, čím si vyčistí mysl, než se zapojí do vztahu. Je to typicky mužské. Když ale muži poskytnete prostor ve chvíli, kdy ho potřebuje, ať už tomu rozumíte nebo ne, budete mít spokojenějšího partnera.

Myšlence ponechávat partnerovi autonomii se někdy ženy přizpůsobují těžko. Instinktivně ho totiž chtějí podporovat způsobem, kterým by chtěly, aby podporoval on je: „Kdybych byla například na jeho místě, chtěla bych, aby mi kladl spoustu otázek, jak se cítím. Chtěla bych, aby mě objímal a hýčkal.“ Jenomže tak to cítí ženy, ne muži.

Potřebuje sdílet činnost

Jeden z propastných rozdílů mezi muži a ženami spočívá v jejich pojetí citové důvěry. Pokud se podobáte většině žen, znamená pro vás důvěra sdílet společná tajemství, rozebírat různé záležitosti

a tak podobně. Muž ale buduje důvěrný vztah odlišně. Navazuje důvěrný vztah tím, že společně s někým něco dělá (vzpomeňte si, že muži se zaměřují na to, aby dosáhli nějakého výsledku). Když se svou partnerkou něco dělají společně, poskytuje jim to pocit blízkosti.

Muži přikládají překvapivý význam tomu, když s nimi jejich partnerky někam jdou nebo jedou jako společnice jejich oddychových aktivit.

Možná vás napadá otázka, co dělat, když máte málo společných zájmů.

Odpověď zní: Nedovolte, abyste se se svým partnerem vzájemně odcizili, protože nedokážete najít něco příjemného, co byste mohli dělat společně. Máloco je tak důležité, jako to, aby žena využívala svoje tvůrčí síly k tomu, aby vytvářela příjemné chvíle zábavy a odpočinku, které mohou s partnerem prožít spolu. Zkuste si schválně sestavit podrobný seznam zájmů, sportovních či rekreačních aktivit, které vašeho partnera těší. Váš seznam by měl být co nejdelší. Potom si zakroužkujte činnosti, které by vás mohly celkem bavit. Pravděpodobně se vám podaří najít alespoň pět šest činností, které vás mohou s manželem těšit. Vaším následujícím úkolem je začlenit tyto aktivity do vašich společných oddychových chvil.

Jestliže se naučíte naplňovat partnerovu potřebu mít vás jako společnici v tom, co dělají, zjistíte, že nejste jen partneři, ale také nejlepší přátelé.

Použité zdroje: John Gray, Muži jsou

z Marsu, ženy z Venuše

(New York: HarperCollins 1992),

v českém překladu str. 31

 

Tabita 2015/1