Alexandra Šillarová

Většina z nás už určitě ochutnala bezový sirup, někdo jej i doma vyrábí. Je výborný, osvěžující, pikantní… Na internetu je spousta receptů. My děláme tento:

40 – 60 ks bezových květů
80 g kyseliny citronové
4-5 ks citronů, ideálně v biokvalitě nebo přepečlivě omytých

2 kg cukru krupice
2 l převařené vody

Bezové květy zalijeme převařenou vodou, přidáme kyselinu citronovou a na kolečka nakrájené citrony. Promícháme, aby se kyselina rozpustila, a necháme louhovat 24 hodin. Scedíme, přisypeme cukr a mícháme, až se rozpustí. Zakonzervujeme. Dá se zavařit, ale já to dělám konzervačním přípravkem, který nezmění chuť sirupu tak jako zavařování. Ale je to zase chemie…

Stejným způsobem je možné dělat sirupy z mnoha dalších bylin. Jen místo květů dáme objemově stejné množství něčeho jiného.

První, který na jaře vyrábíme a který je mým favoritem, je kopřivový. Když jsme ho dělali poprvé, bála jsem se, že bude chutnat jak špenátový vývar. Ale s tím nemá naštěstí jeho chuť nic společného. Je potřeba natrhat mlaďoučké kopřivy a získáte narůžovělý sirup, chutí připomínající bezový, ale mně chutná ještě víc. Jako takový nealko Savignon J

Pak je na řadě bezový, ten naše babička ještě vyladila k dokonalosti tím, že když kvete lípa, udělá lipový a smíchá je půl na půl. Pak je ten klasický bezový krásně ovoněný a ochucený do lipovo-medova.

Dále je možné louhovat meduňku i mátu nebo různédalší kombinace.

Meduňka se svou citronovou vůní dobře dochutí všechny sirupy včetně těch ovocných. Výborný je i levandulový sirup. Ten se může při louhování trošinku přibarvit třeba kolečkem červené řepy. Zalitý minerálkou a s kolečkem citronu je fakt moc dobrý. Ještě mám v plánu zkusit sirup z rýmovníku (mexického eukaliptu), který má dnes na parapetu téměř každý.

Trochu jiným způsobem dělám smrkový sirup. Ten usnadňuje vykašlávání, rozpouští hleny, uvolňuje dýchací cesty. Na lžičce jako lék, na oslazení čaje nebo jen zalitý horkou vodou.
Asi pěticentimetrové jarní mladé světlezelené výhonky smrku vrstvím do velké pětilitrové sklenice. Vždy vrstvičku výhonků, na to kolečka citrónů, zasypat cukrem a zase znovu, až je sklenice plná. Poslední by měl být cukr. Musí se pořádně upěchovat, zavřít a pak nechat na teplém místě asi 3 týdny stát. Poté se sirup scedí a uchovává v lednici. Ale asi lepší také zakonzervovat, protože umí i v lednici pěkně zkvasit a vybouchnout. Vlastní zkušenost J

Při výrobě dodržujte pečlivě čistotu, vymývejte nádoby horkou vodou, případně dezinfikujte lihem. Všechny sirupy mají tendenci kvasit nebo plesnivět.