… anebo je tomu naopak?
Tomáš Jeřábek
Gino Bartali byl velice slavný a známý cyklista z období těsně před a následně i po druhé světové válce. Ale hned se přiznám, že ač se považuji za poměrně velkého fanouška cyklistiky i aktivního cyklistu, tohle jméno mě až donedávna úplně unikalo. Vlastně jsem na něj přišel úplně náhodou, když jsem jednoho večera otevřel článek na serveru isport.cz.
Člověk, který se zajímá o historii cyklistiky, možná ví, že Gino Bartali byl jeden z nejúspěšnějších vrchařů všech dob. V kopcích nebyl známý pouze tím, že jako první začal využívat přehazovačku, ale také je jediným cyklistou, kterému se povedlo vyhrát tři po sobě jdoucí královské horské etapy na Tour de France, což se dodnes nikomu jinému překonat nepodařilo. Z cyklistické historie bychom se také dočetli, že Gino Bartali se stal dvojnásobným vítězem Tour de France a trojnásobným šampionem Giro d´Italia. A jelikož to byl cyklista s jednou z nejdelších profesionálních kariér vůbec, mohl bych docela snadno pokračovat dále a vyplnit článek jeho cyklistickými úspěchy. To by ovšem byla velká škoda, protože dle mého názoru to nejzajímavější na jeho životě se událo v době, kdy se žádné závody nejezdily, protože v Evropě vypukla 2. světová válka.
„Zbožný Gino“, jak Bartalimu přezdívali jeho soupeři pro jeho silnou víru v Boha a jeho chování, se však přesto dennodenně proháněl po silnicích v okolí Florencie při absolvování mnohakilometrových tréninkových vyjížděk. Tak se to alespoň mohlo jevit lidem, kteří ho na kole spatřili. Ve skutečnosti se však zdaleka nejednalo jen o pouhý trénink. Během vyjížděk provinciemi Tuscany, Umbria či Marche totiž s sebou nevozil jen svačinu, ale také fotky a dokumenty. Slavný cyklista se totiž spojil s podzemní organizací DELASEM, která se mimo jiné snažila paděláním dokumentů zachránit co nejvíce lidí židovského původu, jimž bezprostředně hrozila deportace do koncentračního tábora. Bartali využil svého postavení slavného a známého cyklisty k tomu, aby pomohl těm, kdo to nejvíce potřebovali. Jeho „tréninková” jízda tak zajišťovala shromažďování fotografií ukrývaných židů, převoz těchto fotografií do ústředí tajné organizace a dopravu falšovaných dokladů zpět. Tímto způsobem Bartali pomohl zachránit víc než osm stovek lidí, kteří by jinak velmi pravděpodobně skončili v jednom z koncentračních táborů. I přesto, že díky popularitě a slávě býval Bartali kontrolován vojenskými hlídkami často jen naoko, byl ke konci války zatčen a dva dny vyslýchán.
Mimo tyto vyjížďky během války více jak rok ukrýval ve svém domě svého židovského přítele Giacoma Goldenbergra s celou jeho rodinou.
Veřejnost se o těchto hrdinský činech dozvěděla až dlouhá léta po válce díky svědectví jeho syna a lidí, kterým během války pomohl. Sám Bartali se těmito činy nijak nechlubil. Když se ho jeho syn Andreo zeptal, zda mu není líto, že za tuto činnost nedostal žádné vyznamenání, tichým hlasem mu odpověděl:
„Některé medaile nemusí viset na hrudi. Stačí, když visí na duši. I během války jsem ostatně dělal jen to, v čem jsem byl opravdu dobrý. Jezdil jsem na kole…“
Tento příběh mě mimo jiné přivedl k zamyšlení nad veršem ze sedmé kapitoly Matoušova evangelia: „Vejděte těsnou branou, protože široká je brána a prostorná cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kteří jí vcházejí. Jak těsná je brána a zúžená cesta, která vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají!“
Stejně jako Gino dennodenně děláme ve své práci či volném čase „jen“ to, v čem jsme dobří. Jde však o to, jestli máme postoj v srdci, jaký měl Gino. Protože na kole mohu jezdit proto, abych byl JÁ silnější, JÁ lepší, JÁ vyhrál… Nebo proto, abych mohl zachránit lidský život. Co je snazší? Jet pro slávu a osobní úspěch a riskovat maximálně odřené koleno ve chvíli, kdy projedu zatáčkou příliš rychle, nebo převážet fotografie, které mohou někomu zachránit život, ale riskovat u toho život svůj i svých blízkých, což si Gino před každou vyjížďkou bezpochyby uvědomoval. Je to úplně stejná jízda, ale přitom je to tak rozdílné…
A co je to správné? Jaké motivy volím ve svých každodenních aktivitách? Kráčím po široké prostorné cestě, anebo patřím mezi ty, co nalezli těsnou bránu a prodírají se úzkou stezkou?
Zdroj:
https://isport.blesk.cz/clanek/ostatni-cyklistika/378859/jezdil-na-kole-a-zachranoval-lidi-proc-tento-pribeh-nemel-nikdo-znat.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Gino_Bartali