Pochvala

Hana Pinknerová Už vás dneska někdo pochválil? To je jedno za co. Klidně za nový účes, za hezký úsměv, za podařené knedlíky nebo za perfektně odvedenou práci. Jedna moje kamarádka si pochvaly, které někdo udělil její osobě, zapisuje do zvláštního deníčku. Když pak o sobě pochybuje, deníček otevře, něco si z něj přečte a je jí zase líp. Já si pochvaly nezapisuju. Ne že bych…

Chvála fanatismu

David Novák Přemýšleli jste někdy nad tím, co slovo fanatik znamená? Původ tohoto slova je z latinského fanum, což znamená svatyně nebo bohu zasvěcené místo. V Římě byli údajně fanatiky nazýváni kněží cizích božstev. Když se dnes o někom řekne, že je fanatik, vybaví se nám někdo, kdo se neohlíží napravo nalevo a jde slepě za svým cílem, který je špatný. Kdysi jsem četl rozhovor s autorem knihy…

Staré přátele si člověk neudělá

Luba Šťastná Můj úvodník je ovlivněn skutečností, že mně začaly přicházet pozvánky na srazy. No, přiznám to, začalo to srazem 50 let (brr, hrozné číslo) po maturitě. Když je to tak kulaté výročí, tak to pojedu, i když to opravdu není aktivita, kterou bych zrovna vyhledávala. Přiznávám, když už jsem někoho poznala, tak jsem zoufale lovila v paměti, jak se asi jmenuje. A co vlastně o něm…

Jákob aneb půlobrat mazaného podrazáka

Petr Plaňanský Minule jsme se zastavili u Izákových prvenství. Praotec Izák byl, mimo jiné, tím, kdo se jako první modlil za plodnost své ženy. Když se seznámíme s příběhem Izákovy rodiny a aktualizujeme si ty příběhy sami na sebe, zjistíme, že některé naše modlitby nemusí vždycky nutně znamenat pokoj, pohodu a jistotu, přestože byly či jsou vyslyšeny. Však posuďte sami z následujícího textu (Genesis 25:21-28):…

Máš co darovat

Jakub Limr Chutná vám lepidlo na poštovní známce? Posíláte před Vánocemi ještě klasické pohledy a dopisy, nebo už jen e-maily a SMSky? Chtěl bych přinést vánoční pohled – bez ladovské zimy, bez štěňátek v santovské čepici. Skutečný vánoční pohled. Je na něm mladičká Marie, před kterou se objevil anděl Gabriel, aby jí oznámil, že skrze její život se naplní dávné proroctví: Panna (teenagerka) bude těhotná…

Jiné, než jsme si představovali

Luba Šťastná Studený vítr honí déšť, který buší do oken a stéká po nich. Venku není ani světlo, ani tma, je takové to zamlžené šero. Není ani barevný podzim, ani stříbrná zima. Je ocelově šedé nevlídno. Prostě je počasí je… Vzpomněla jsem si na slova jednoho starého kazatele. Vždy, když jsme říkali, že počasí je hrozné, nechutné, příšerné nebo prostě špatné, nás opravoval: „Počasí není…

Neviditelná duha

Saša Štěpánovský, kazatel KS Kutná Hora Tak jako každé ráno, i dnes se oddávám rannímu běhu se psem a snažím se z toho vytvořit zdraví užitečnou preambuli nového dne. Bohoslužba začíná až za několik hodin, a tak si užívám svůj úporný poklus, nad kterým by se skuteční běžci pravděpodobně potutelně usmívali. Snaha o napodobení běhu je naštěstí přerušována častými zastávkami Belly, což je naše natvrdlá, avšak…

Je to tak kratké

Úvodník Luba Šťastná Je to tak kratké – to není pravopisná chyba, kterou by přehlédly naše korektorky. Takto to vyslovoval jeden vietnamský kazatel, když u nás ve sboru sloužil. Mluvil tenkrát o utrpení. Když mluvil o soužení, bylo poznat, že to není teorie, že mnohé těžkosti prožil a ví, o čem mluví. Mně se do paměti vrylo, když citoval 2. Korintským 4,17 –Toto krátké a…

ZAMPERINI: Co je snadnější, omluvit se, nebo odpustit?

Tomáš Jeřábek Louis Zamperini, velmi nadějný předválečný atlet, byl jedním z těch, komu druhá světová válka vzala nadějně se rozvíjející sportovní kariéru. Jeho příběh mě zaujal po zhlédnutí filmu Nezlomný, který osobně vřele doporučuji. Pokud bych chtěl ukázat na člověka, který se nevzdal ani v situaci, kdy se všechno pokazilo, byl by Louis Zamperini rozhodně jedním z prvních, koho si v této souvislosti vybavím. Louis se do povědomí širší…

Kde domov můj …

Lucie Zídková Nedávno na mě vykoukla v televizním programu upoutávka na film Samotáři. „To je skvělá muzika! Ty jo, co je to za muziku? To je státní hymna, ty vole.“ Mají všechny nezbytné předpoklady ke štěstí, není jim to však nic platné.    Ačkoliv jsem tuhle kultovní komedii nikdy neviděla, popisovaný pocit znám více než dobře. Je mi 45, mám muže, syna, dům se zahradou… tedy všechny…