V církvích se často potkávám s ženami, které si prošly nebo procházejí rozvodem. Máte i vy ve vašem sboru takovou ženu? Pak vám nabízím malý vhled do jejího života. Je jí cca 40 let, děti jí brzy vyletí z hnízda, pokud se tak již nestalo, a její muž nabral druhý dech. Odešel buď k mladší, hezčí, štíhlejší, zajímavější nebo temperamentnější. Může se jednat o kolegyni z práce nebo, v tom horším případě, o ženu, služebnici z církve.
Bohužel se tyto věci v poslední době dějí hodně. Není to dobré svědectví pro lidi nevěřící, není to svědectví pro naši mládež, a není to už vůbec svědectví pro naše děti. Tato naše žena je zprvu šokovaná, když na nevěru přijde. Zvedla telefon, když se její muž zrovna sprchoval, a na druhé straně se nikdo neohlásil. V posledních týdnech chodil její muž domů pozdě, začal o sebe víc dbát, začal si zamykat počítač anebo nosil domů kytky, což je neobvyklé – u něj.
Proč? Co jsem udělala špatně, řekne si manželka. Podívá se na sebe: Měla jsem víc cvičit, měla jsem se líp oblékat, měla jsem svého muže víc chválit a obdivovat, měla jsem…
Trpí výčitkami, pláče, zlobí se, tak jako každá žena, která se ocitne v zoufalém stavu. Když se situace podchytí v počátku, je možné, že přes všechny těžkosti se manželství může zachránit. I vy v tom můžete pomoct. Modlitbou, zájmem o manželství, pastýřskou službou, poradenstvím, osobními rozhovory.
Pokud je však rozhodnuto, že rozvod proběhne, nastává tíživá situace pro manželku a její děti. Zůstává sama. Na všechno. Má výčitky, obviňuje se, je na všechno sama, má méně peněz, více starostí, které předtím neřešila, protože se o ně staral její muž. Řeší rozbitou pračku, technickou na autě, vodovodní kohoutek, který jako na potvoru začal kapat, zablokovaný účet anebo vybrané peníze…
Chodí do sboru dál, ale ne že by se cítila líp, protože bratři a sestry kolem ní chodí po špičkách. Ti, co jsou smělejší, se s ní dají do řeči, ale ona odchází z rozhovoru hotová, protože k tomu všemu jí bylo řečeno, že i ona má svůj podíl na rozvodu, protože kdyby dělala to anebo naopak nedělala tamto, její muž by nehledal jinde. Jiní se kamarádili víc s jejím mužem, a tudíž do problému vidí „lépe“ než ostatní, a navíc jim byl ten muž sympatičtější, vždyť kdo by s takovou ženou vydržel?
Žena se cítí odděleně i od Boží rodiny, a to by se stávat nemělo. Kde jinde má očekávat podporu? A nejenom na samotném začátku, ale je potřeba s ní ujít cestu dlouhou alespoň tři roky. Zvládnete to? Chce to odvahu, vytrvalost, pečlivost i ostražitost.
Dám vám několik rad, postřehů. Třeba vám pomůžou.
- Zeptejte se jí, s čím potřebuje pomoct a buďte neodbytní.
- Pokud jí půjdete pomoct domů a jste muž, jděte vždycky ve dvojici. Ochráníte sebe i ji před zbytečnými pomluvami.
- Až pojedete nakupovat, jednu tašku potravin věnujte jí a jejím dětem. Nikdy není dost mléčných výrobků, zeleniny, ovoce. Můžete přidat prášek na praní. Anebo jí do kapsy dejte pětistovku.
- Vtáhněte její děti ještě víc do aktivního života sboru, vezměte je do cukrárny, na výlet, ale buďte citliví na to, na co se jich ptáte. Zvláště dospívající o tom, co se stalo, nechtějí mluvit. Je jim to nepříjemné. Dejte jim čas.
- Probírejte se ženou všechny detaily, o kterých chce sama mluvit, a i kdyby se opakovala, buďte trpěliví a nechte ji mluvit. Potřebuje se smířit s tím, že její muž v tuto chvíli pro ni zemřel. A jako každý pozůstalý i ona si potřebuje svůj smutek odnosit. Bude to trvat nejméně rok.
- Důvěřujte jí. To, že je sama, neznamená, že chce hned ulovit dalšího partnera. To se děje zřídka. Většinou hledá pochopení a útěchu.
- Modlete se s ní.
- Mějte ji i její děti rádi, i když má třeba divné stavy, často pláče a stěžuje si.
Možná by mě napadlo víc věcí, ale vy na ně jistě přijdete sami. Kéž by se lidé nemuseli rozvádět.
Promiňte, pokud jste muž a žena byla nevěrná vám. Třeba někdy příště napíšu i o vás mužích.tabita 3/2026