Jolana Kaletová

Černé, studené, mazlavé, těžké, všudypřítomné bahno. Netuším, jak jsem se v něm ocitla, ale jsem zabořená téměř po prsa a všemožně se snažím vyhrabat na pevnou zem. Každý krok se zdá nekonečný, je nesmírně vyčerpávající a bolestivý. Snad ten další už bude znamenat aspoň náznak pevnější půdy pod nohama! 

Zase nic. Pořád jen nepropustná, bezedná temnota. Nemám ponětí, jak daleko jsem ušla, ale vidím jen beznaděj, protože síla pro další pachtění nezbývá. Už prostě nemůžu…

Kdo to zažil, rozumí. Kdo ne, snad mu tyto řádky pomohou alespoň částečně nahlédnout pod pokličku pro většinu lidí stále divného, předsudky obklopeného stavu s názvem deprese.

Co deprese je a co není? 

Nejedná se o takové to běžné, lidové pojetí smutné nálady, zklamání, „depka”, kterou známe všichni. Tyto stavy jsou celkem normální, prostě přijdou, často vlivem nepříznivých okolností, ale po nedlouhém čase odejdou a je možné se s nimi vypořádat.

A co to tedy je? Slovo deprese, někdy nazývaná klinická deprese, pochází z latinského depressio (doslova „stlačení, potlačení“) a je to závažná nemoc, která postihuje náladu, myšlení, pocity, chování a tělesné zdraví. Nepoznaná a neléčená má tendenci se vracet a může být i smrtelná (vysoká pravděpodobnost sebevraždy). 

Lékařka Darina Sedláčková, která sama depresí prošla, však na druhou stranu říká, že poznaná a léčená deprese může být vyléčená a stát se šancí ke kvalitnějšímu životu a k hlubšímu vztahu s Bohem.

Deprese se vyskytují v relativně vysoké míře a mohou se objevit v každém věku, i když jsou častější v období velkých hormonálních změn, např. v pubertě, v šestinedělí či v přechodu. Ze statistik vyplývá, že skoro každá čtvrtá žena a téměř každý osmý muž během svého života onemocní depresivní poruchou. Pravděpodobnost setkání s jednorázovou depresivní epizodou je u zdravého člověka asi 20%. 

Depresi provází celá řada příznaků, mezi ty hlavní patří dlouhodobá smutná nálada (některé zdroje uvádějí dva týdny trvalého smutku), ztráta radosti, ztráta zájmu o běžné aktivity (včetně sexu), snížené sebevědomí, pocity beznaděje, neštěstí a ohrožení, pokles životní energie a zpomalení duševní činnosti (řeči, myšlení, rozhodování atd.), neschopnost soustředit se, prožívání výčitek a pocitů viny, úzkosti, očekávání trestu a odsouzení, neurčité fyzické bolesti, poruchy spánku, poruchy příjmu potravy (nechutenství nebo přejídání se), sebevražedné myšlenky…

Po otázce příčiny tohoto onemocnění pátrají různé vědecké týmy po celém světě, avšak zatím bez jednoznačné odpovědi. Nicméně je zřejmé, že na vzniku deprese se podílí (velmi zjednodušeně řečeno) množství faktorů od vrozených, přes dlouhodobý nadměrný stres, vedlejší účinky některých léků, hormonální výkyvy během životních etap, narušené mezilidské vztahy, prožité trauma či tzv. nerovnováhu neurotransmiterů v mozku. 

Aby toho nebylo málo, další specifika se vynoří ve chvíli, chceme-li se na problematiku deprese podívat z hlediska křesťanství. Přestože se v Bibli slovo deprese nevyskytuje, v knize Žalmů, u Joba či velkých proroků nalezneme popisy stavů, které by se dnes nazvaly depresí, např. 1. Královská 19, 1-21; Job 33,19-22; Žalm 42,1-12.

Křesťané podléhají fyzickým i psychickým (a všem dalším) problémům stejně jako ostatní, odlišné však mohou být v případě deprese spouštěcí mechanismy. Věřící většinou zastávají rozdílný hodnotový žebříček, například ztráta společenské prestiže či nedosažení cíle v uspokojování osobních potřeb pro ně nebude tak důležitá. Zato mohou citlivěji reagovat na pocity opuštěnosti od Boha, jeho “zavržení”, výčitek svědomí vlivem spáchaného či domnělého hříchu. Rovněž je třeba brát v úvahu zde na zemi neustále probíhající duchovní boj. 

Také některé „křesťanské” názory mohou depresi prohloubit, ne-li přímo vyvolat, a to například učení, že křesťan má být zdravý, úspěšný a bohatý, a pokud tomu tak není, má nesprávnou víru. Jsou i křesťané, kteří popírají, že deprese by mohla být nemoc, a když už, tak je to něco, o čem se v církvi nemluví. Přitom řada „duchovních velikánů” touto nemocí trpěla (nebo prošla nějakou formu depresivní epizody), jako například král David, prorok Eliáš, John Bunyan, Martin Luther, C. S. Lewis a mnoho a mnoho dalších.

A co s tím? Je možné se z depresivního bahna dostat na pevnou zem? Jak a kudy?

Cesta ven existuje. Může se zdát dlouhá, klikatá, plná překážek, ale je tam.

Pán Bůh může uzdravit člověka z deprese (či jakéhokoliv jiného onemocnění) nadpřirozeně i přirozeně skrze léky, psychoterapii, úpravu životního stylu, pastorační rozhovory atd. 

Již zmiňovaná doktorka Sedláčková vidí přirozený postup osvobozování se od deprese třístupňově:

První fáze léčby by měla probíhat na rovině těla, to znamená nasadit správné léky, druhý stupeň je na rovině duše, často označovaný jako vnitřní uzdravení, a třetí etapa (až jí bude daný člověk schopen) je na rovině ducha, vzepření se nepříteli. 

V první fázi je třeba být hodně trpělivý, protože účinek antidepresiv nastupuje nejdříve po čtrnácti dnech, které však vydržet může být nesnesitelné. Dobrý psychiatr, láskyplné porozumění okolí a modlitby (příbuzných, bratrů a sester ze sboru atd., ale většinou ne nemocného, ten často modlitby není schopen) však dokážou pomoct překonat i toto období. Nicméně zde důležitost trpělivosti nekončí, protože antidepresiva, byť neustále procházejí zdokonalováním a minimalizací vedlejších účinků, je třeba brát dlouhodobě (většinou rok zde není „žádná doba”) a vysazování musí být postupné a pod dohledem lékaře. Netrpělivost se zde může vymstít v podobě recidivy. Je důležité si uvědomit, že antidepresiva nejsou návyková, nemění lidskou psychiku ani nezpůsobují psychické komplikace.

Mezi podpůrné prostředky léčby patří fototerapie neboli léčba světlem. Chcete-li trochu teorie, tak světlo odstraňuje melatonin (hormon ovlivňující spánek, který je fajn v noci, ale když je ho hodně přes den, člověk se kvůli němu cítí zle) z nervových spojů a povzbudí tvorbu serotoninu, který pomáhá s pocitem klidu a pohody. Alespoň na chvíli může pomoci studená sprcha po ránu, kromě jiných benefitů povzbudí tvorbu dopaminu (nízkomolekulární neurostransmiter, normální řečí „hormon štěstí”). Existují různé potravinové doplňky, doporučuje se abstinence od alkoholu, vhodné jsou ořechy a hořká čokoláda (alespoň něco pozitivního☺). Neméně důležitá je přiměřená fyzická aktivita, jednoduchá manuální práce, antistresové omalovánky atd. Po zvládnutí akutní fáze je nezbytná celková úprava životního stylu, což někdy může znamenat i snížení pracovního úvazku nebo úplnou změnu práce. 

Druhý stupeň (na rovině duše) je psychoterapie. Tohle téma je velmi obsáhlé, úplně zjednodušeně se dá říct, že není až tak důležité, zda je psychoterapeut křesťan, pokud se jedná o schopného profesionála, tak má pochopení pro specifika věřících lidí a je schopen úspěšně provést nemocného psychoterapií na rovině emocí, myšlení a chování.

S třetí (snad částečně i druhou) etapou může pomoci pastorace, kterou nemusí nutně realizovat pastor, ale v podstatě kdokoliv, kdo s trpícím člověkem prostě je, mlčí nebo s ním pláče, a zejména nesoudí, nedává rady, ale vyslechne, modlí se, a když (až) je požádán, podporuje, připomíná biblická zaslíbení a stojí za nemocným v duchovním boji. 

Člověk v depresi potřebuje někoho, kdo je plný lásky a porozumění. 

Dobrou zprávou je, že tato nemoc netrvá věčně. I tam někde v hlubinách studeného, černého bahna je dno, od kterého když se člověk odrazí, ucítí další opěrný bod a krůček po krůčku, s různými záchrannými lany či za pomocí větví okolních stromů, se lze prodírat z propasti. Také nepropustná temnota pomalu bledne, nejprve jsou vidět obrysy a poté i tvary a barvy. A člověk si postupně uvědomuje, že ani v tom nejhorším a nejhlubším bahně nebyl sám.

Žalm 40/3: „Na Hospodina jsem čekal toužebně a on se naklonil a uslyšel můj křik. Z vlhké jámy vytáhl mě, z kalné bažiny, mé nohy postavil na pevné skále, mé kroky upevnil. Do úst mi vložil novou píseň, chvalozpěv Bohu našemu; mnozí to spatří a budou ho mít v úctě, na Hospodina se spolehnou.”

Zdroje:

MUDr. Darina Sedláčková Deprese. In: Youtube [online]. 1. 5. 2012. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=413VBTie1YM

Deprese. Vše o depresi podrobně a srozumitelně pro každého. [online]. Dostupné z: https://www.deprese.psychoweb.cz/

Depresivní stavy jako možný důsledek nesprávné církevní praxe. In: Biblická apologetika.  [online]. Dostupné z: https://www.apologet.cz/?q=articles/id/218-depresivni-stavy-jako-mozny-dusledek-nespravne-cirkevni-praxe

Články o depresi i s osobním svědectvím lékařky MUDr. Dariny Sedláčkové jsme přinesli v těchto číslech Tabity – 2/2012, 3/2012, 4/2012.

Určitě stojí za přečtení. Najdete je zde: https://etabita.cz/?s=deprese

Tabita 1/2023